Cesi - studium - Finsko II

Kdz jsem psal svuj prispevek Cesi - studium - Finsko, neopatroval jsem ho rimskou jednickou, protoze mi nejak nedoslo (ach ta inteligence), ze urcite narazim na dalsi stranky Cechu, kteri kdy meli neco spolecneho se studiem ve Finsku. Stalo se ovsem, takze nyni pridavam rimskou dve.

Zacneme.
Jirkova stranka je blogem klasickeho typu. Jirka je studentem Mendelovy zemedelske univerzity v Brne. Studoval v letnim semestru 2004 v Oulu. Snad i kvuli zamereni sveho studia dost zcestoval finske narodni parky, o cemz najme jeho denicek vypravi.

Dale je tu stranka Jakuba Jelinka, ktery studoval na Provozne ekonomicke fakulte Mendelovy univerzity a sve finske studium stravil na University of Joensuu. Stranka je doporucenihodna jednak kvuli vytecnemu popisu veskere administrativy spojene s odjezdem (i kdyz je to z roku 2004, takze uz muze byt jina), jednak kvuli perfektnim (kvalitativne i kvantitativne) fotkam (napriklad vylet na Koli a krajina a kostely).

Pak jsem taky nasel spis clanek nez stranku o studiu v Helsinkach - konkretne slo o studenta FSV UK. Par fotecek, trocha povidani ( priroda v Helsinkach, setreni aneb penez neni ve Finsku nikdy dost, sauna aj.). Dosti strucne, ale proc ne?

Denicek Evy Satkove pochazi ze skolniho roku 2003/2004, kdy studovala v Jyvaskyla International Business. Stranka vypada na prvni pohled skromne, ale cteni stoji za to. Vybiram aspon par dousek:
"Nebudu a nechci být manager firmy expandující na zahraniční trhy. A nechci pracovat na projektech, které radí firmám, jak přesvědčit zákazníky, že potřebujou zrovna tenhle a tenhle produkt a nechci být manager týmu, který má za úkol vymyslet strategii, jak vytlačit našeho největšího konkurenta na trhu. Nevím. Jsem tu pro angličtinu a jsem tu pro získání dovednosti pro práci, ve které snad uvidím smysl a budu ji chtít dělat. No uvidíme, co mě potká. Lehce se to říká."
No, nemuzu ric', ze bych obcas takovymi myslenkami na(ne)stesti jen obcas netrpel.
"Škola je hodně moderní, vypadá to u nás skoro jako v těch amerických filmech z prostředí středních škol. Systém výuky je naprosto odlišný od systému výuky na ekonomce v ČR. V průběhu roku tu nejsou dva, ale čtyři semestry. Předměty jsou zaměřeny opravdu hodně prakticky, nejde se hluboko do teorie, vysvětlí se jen základní principy a souvislosti, většinu práce v hodinách zabírá řešení a diskuze nad konkrétními příklady - ať už skutečnými nebo vymyšlenými. Jen pro málo předmětů je potřeba kupovat si učebnici a jen v málo předmětech se dělá konečná zkouška či test. Většinou se předměty zakončují prezentací. Učitel určí obecný okruh, odkud si můžem téma své prezentace vybrat, jak dlouho by měla trvat, po kolika lidech by měly být skupinky. Konkrétní téma si pak vybíráme a zpracováváme sami ve skupinkách. Na konci semestru to pak prezentujem třídě. Nejčastěji s pomocí PowerPointu.
Zrovna dneska jsem absolvovala svou první prezentaci. O konfliktu v Čečensku. S Edgardem z Holandska a Claudií z Rakouska. Měla jsem hovořit o historii konfliktu a byla jsem nervózní týden předem. Ta představa, jak stojím před plnou třídou a hovořím a ještě k tomu anglicky, strašné... Nikdy jsem nic takového nedělala ani na střední ani na vysoké. Stálo mě to hodně sil a odvahy:) Teď už to mám za sebou a myslím, že to nebylo úplně strašné. Taková potřebná věc, umět mluvit na veřejnosti a nikdo nás to doma na škole neučí. Tak se to musím naučit tady a rovnou v angličtině:) Zítra mám další prezentaci, sama, o Václavu Havlovi a ve středu další."
Jen si tak rikam, kolik nasich ucitelu kdy slyselo tu starou poucku, ze nejvice se clovek nauci, kdyz uci nekoho jineho. Zrejme vetsina z nich timto dotcena nebyla (jinymi slovy ta poucka by se dala doplnit tak, ze to plati na vsechny, krom ucitelu... - dobry paradox).
Jo, abych nezapomnel, doporucuju fotky, jsou tam i kousky z Moskvy a Petrohradu.

A na zaver stranka opet o Jyvaskyla - Bohunka Loucimova tam studovala psychologii. Z jejich postrehu vybiram:
"Ještě před tím, než jsem si doma stačila zabalit kufr, mě kontaktovala má tutorka. Hned v prvním dopise se mi tak představila finská studentka psychologie, asi tak stejně stará jako já, jejíž svěřenkyní jsem se stala pro všechny důležité i méně důležité záležitosti spojené s mým příjezdem a pobytem v novém prostředí. “Ničeho se neboj,” psala, “všechno zařídíme, všechno zvládneme, od toho jsem tady. A v kolik že tě vlastně mám vyzvednout na nádraží?” I kdyby mě nakrásně chtěl přepadnout strach a následně kulturní šok, nebyla prostě šance. Od počátku jsem se díky finskému smyslu pro pořádek, organizaci a péči o lidi cítila jako v bavlnce. Má tutorka Saara mě opravdu čekala na autobusovém nádraží v Jyväskylä a skoro jako můj osobní agent realitní kanceláře mě uvedla do nového kolejního apartmá, nacházejícím se v prostorném ubytovacím komplexu nazvaném Studentská vesnice na okraji Jyväskylä."
K tomu jen tolik, ze u nas tohle uz taky funguje. A dobre :-).
"V neposlední řadě jsou tady, jak se zdá, po všech univerzitních kancelářích rozmístěni ti nejlaskavější a nejochotnější lidi, kterým není nikdy za těžko s čímkoli studentům pomoct."
No, tak tohle u nas uz tak moc asi nefunguje...
Kazdopadne, pokud mirite do Jyvaskyla, tenhle kratsi clanek si prectete.

Tak to je prozatim vse, pokud narazim na dalsi zajimave studentske stranky o Finsku (nebo o nejakych vite), sem s nimi.

> SUMMA SUMMARUM < Jen me tak napadlo, ze by bylo docela zajimave vzit vsechny tyhle studentske texty a zjistit, ktera slova se v nich vyskytuji nejcasteji. A soustredit se na slova, ktera popisuji lidi, styl vyuky a celkovou naladu. Jak by to asi dopadlo...