Finsko a vojna

Narazil jsem na clanek Helsingin Sanomat. Uz jen jeho nadpis je pro Cecha (ktery uvazoval o tom, ze pujde studovat do Vyskova na Vysokou skolu pozemniho vojska) z krajiny snu a pohadek: "Pruzkum ukazuje ohromujici podporu povinne vojenske sluby". No, to stoji za precteni.

Podle pruzkumu by tri ze ctyr Finu slouzili v armade, i kdyby to nebylo povinne.
Podle profesi je podpora soucasneho systemu takovahle:
-studenti 63 %
-manualni pracovnici a vyse postavene "bile limecky" (rekneme intelektualni pracovnici) 77 %
-nize postavene "bile limecky" 78 %
-zemedelci 80 %
-podnikatele 82 %
-duchodci 84 %
Napadaji me jen banalni intepretace: duchodci kdysi sami valcili, podnikatele chteji uchovat zemi takovou, jaka je (dobra k investicim), zemedelci jsou svazani s pudou a studenti jsou holt laxni (jenze davat slovo "laxni" vedle 63 % je dost odvazne).

Zajimalo by me, jak by takove pruzkumy dopadly v jinych zemich (radeji nerikam u nas). Za svych mezinarodnich zkusenosti zazivam historky o tom, jak kamarad velel nekolika tankum, z nichz dva skoncily v jednom dome (Svycarsko), jiny (Svedsko) mi zas poslal roztomilou fotografii ve vojenskem s kulometem na rameni. (Ani jeden z te sluzby dvakrat nadsen nebyl.) A vzpominam na party ve studentskem dome v Helsinkach, kde v prizemi jsou mramorove desky se jmeny clenu studentskeho spolku, kteri padli za nezavislost Finska. A taky vzpominam na to, jak jeden z Finu (clovek zaraditelny do kategorie "paric") jednu z tech desek polibil.

> SUMMA SUMMARUM < V Peliskach Kodet krici: "Neni vojak jako vojak!" Ja bych mohl kricet: "Neni zeme jako zeme!" Jen si tak rikam, kde se to v lidech bere. Mozna, ze se ale veci (vztah lidi k aramde) meni k lepsimu, jak naznacuje Vaclav Marhoul. I kdyz on zrovna reprezentativni prislusnik tohoto naroda, pravda, neni...