Vecere u Kati

[den 26, ctvrtek 22.zari]


Rano jsme sli s Evou za Tiinoou, zdejsi CEMS koordinatorkou, abychom se poptali, jak se veci maji se skill seminari (tedy jestli na necem pracuje, nebo jestli to nakonec zbude na nas, na studentech, abychom si neco sehnali). Moc jsme toho neprobrali, protoze Tiina je v Kodani...
Dalsi mirne usinaci kurz marketingu. Je to zvlastni - tema je zajimave (spoluprace s partnery), chlapik ho i docela umi podat, ale vnimat to proste nejde, priznavam, ze udrzet v hlave myslenku cele vety proste neumim. Pripomina mi to prednasky docenta Repy - taky zajimave a taky nemoznost udrzet pozornost. Aby bylo jasno: nejde tady o to, ze bych byl treba ospaly a usinal, to se samozrejme taky stava, spise jde o jakysi antidar techhle lidi - tak jako nekdo vasi pozornost pritahne i kdyz nechcete (viz Mahler), tak nekdo je na tom presne opacne. Skoda.
Po skole trocha honeni ruznych povinnosti na pocitaci, a pak se vypravit na vecerni akci u Kati. Vedel jsem jen tolik, ze bydli jeste dale ze Vuosaari a ze tam budou jak Finove, tak vymenni studenti z jeji skoly. Toz jsem nakoupil trochu obcerstveni, vcetne univerzalniho obcerstvovadla a leku, totiz ceskeho piva (Kozlik v plechovkach).
Na Vuosaari jsem zavzpominal na svuj prvni tyden tady a opet se pokochal krasou te ctvrti - ty domy jsou proste krasne, co nadelam.
Podle instrukci od Kati jsem mel jet na konecnou, a pak ji zavolat, ze si pro me prijde. To jsem povazoval za prilis potupne, takze jsem si vytiskl mapu a byl pripraven dostat se k ni po vlastni ose. Ale nerikej hop... Autobus dojel na takovou tocnu, ktera, vzato kolem a kolem, vypadala jako konecna. Ridic ale pohrichu moc anglicky neumel a na muj dotaz, jestli je to konecna, pokynul jen jistym smerem, ze konecna je v onom smeru. Takze jsem se zase usadil. A pak uz jen sledoval, jak se vracime na konecnou metra. Stane se.
Napodruhe jsem to uz zvladnul a dokonce i dosel ke Katinu domu. Fotky toho "satelitniho mestecka" prikladam. Na jiste rozdily oproti obdobnym ceskym projektum radeji upozornovat nebudu. Bylo by to prilis smutne.
Domek koupili docela nedavno, kvuli odkladu stavby ho koupili za cenu z roku 2000, takze to nakonec bylo docela terno (pravda, ze nejakych 150 000 EUR).
Nakonec to byla neobycejne prijemna akce: grilovane maso, parky, chipsy, salaty a atd. Abych nevypadal jako ctitel sveho zaludku, musim pohovorit i lidech.

Takhle vypada vyhled do "dvora"

Bylo to mirne mezinarodni: vedle Finu a Finek tam byl Svycar a Nemec, kteri chodi s onemi Finkami (to je formulace). V saune jsme pak premitali o techto mezinarodnich vztazich. Nemec (jmeno preci jen neuvadim) del, ze jakkoli je se svoji milou naramne spokojen (poznamka: seznamili se na Sardinii, kde jinde, ze?), preci jen si nakonec vezme Nemku, protoze jakkoli ovladate nejaky cizi jazyk, nikdy asi nebudete schopen plne vyjadrit vsechny sve emoce... Jo, asi to tak bude. Ale jak znamo, lasko je mocna carodejka. Tezko v tomto dojit k jednoznacnemu zaveru... Mozna o tom jeste casem neco povim, protoze jsme se s pany trosku domlouvali na pripadne navsteve hokeje. Tam se k tematu mozna vratime (ostatne kde jinde hovorit o partnerskych zalezitostech, kulantne receno, nez v saune nebo na hokeji :-)).

> SUMMA SUMMARUM < Srovnejte si "dvur" a vybaveni, ci spise zarizeni jidelny. Jednotnost stylu je zrejma. Musim se Kati zeptat, jak presne si to navrhovali. Rikam si, jake jsou ty souvislosti: jestli blizsi okoli (zde ta kolonie domku) je hlavnim faktorem, nebo jestli je to celkovy vkus spolecnosti, ktery ovlivnuje jak architekturu profesionalni (navrh domku), tak amaterskou (zarizovani bytu). Pravda bude asi nekde uprostred... Ale stejne.