Prvni snih

[den 60, streda 26.rijna 2005]

Prevaznou cast dne jsem se poflakoval doma kolem knih na marketing principles. Ostatne komu by se chtelo ven, kdyz se nam tu objevil prvni snih, ktery trpel znacnou breckovitosti.
Nakonec jsem ale stejne potreboval vyrazit: nakoupit neco k jidlu a taky sehnat v blizkem okoli. Jane ma narozky a vecer oslavu, tak je treba se predvest (ruzova ruze by to mohla spravit, myslim).
Cesta do supermaketu: mame dva docela blizko, ale ty jsou spise takove mensi. A pak jede vetsi dal, vedle zeleznicni zastavky, cili takovych deset nebo mene minut pres les. Predevsim jsem tam sel kvuli kvetinarstvi, ale to neni zas tak dulezite. Za zminku stoji pocasi - presne takove, jake miluju. Seda obloha, lehoulinke poprchavani, vichr a zima. Kdyz mate dobrou bundu a je vam teplotne dobre, tak je to proste blaho. A kdyz jsem se pak vracel proti vetru lesem, byl jsem naprosto blazen (hacek nad z, zadna carka nad a :-)). Jiste tomu napomohla jiz zminovana ruze, kterou krasne zabalili (to je tady zrejme zvyk, s ohledem na klima balit kvetiny do folie, pridat k tomu nadrzku s vodou, jakkoli to pak vypada jak kytka vrazena do sprcgumy, to zabalit treba do novin a to cele do normalniho papiru a ten zavazat na spicce pekne provazkem, zkratka kytka je jak v bavlnce). A taky tomu pomohl gastrnomicky zazitek: v nekterych supermarketech tady maji nakladane okurky v soudku. Jednou jsem to okusil, ale byly to jen obycejne kysele. Tyhle byly i slane. Ufff, to ja moc rad (i kdyz, pravda, ta posledni ze tri, ktere jsem zblajznul, byla preci jen nalozena az prilis).

Jane

Vecer jsem tedy vyrazil na oslavu Janinych narozenin (je to Danka, cili Jane se vyslovuje cesky, i kdyz ona se predstavuje s anglickou vyslovnosti). Jane jsem uz dneska potkal v pradelne, kam je pribehl jen v triku a sortkach (a botach). Ona tam byla zachumlana ve sve chlupate kapuce a byla ze mne takova mirne rozpacita :-).
K samotne akci asi nic moc treba rikat neni, snad jen to, ze Jane upekla vytecny cokoladovy dort. Dnes je to o samem jidle, mam ten dojem, a to jeste neni konec.
Odpoledne jsem zahledl Pierra, jak si jde jiz klasicky varit nejake testoviny. Glosoval jsem to: "Again pasta?" Prisvedcil, ze samozrejme ano. A pak to doprovodil zasadni vetou, ze totiz bez zensky by zit mohl, ale bez testovin ne. No, on je Pierre trosku svihlej, rikal jsem si.
Pak jsem sel do jiz zminovaneho supermarketu. A jeste kdyz jsem dovnitr nahlizel pres vylohy, zahledl jsem v casti s napoji krasne zelenozlate lahve. Plzen. No, on Pierre neni tak uplne svihlej, dovedu ho pochopit, kazdej mame to svy.

> SUMMA SUMMARUM < "Znal jsem jednoho, co vydrzel bez zeny, nelzu vam, ctrnact dni..."