Den posledni

[den 118, streda 21.prosince 2006]

Dopoledne naplneno uklizenim, gruntovanim. Chtel jsem napsat i civilizovanim, ale nebylo by to uplne trefne - myslim, ze urcita mira neporadku a vyzdobenosti je odrazem skutecnosti, ze dane uzemi je obydleno civilizovanym druhem. Snad :-).

Pohled z koleje /View from the dormitory

Snad mohu rici, ze jeste v pul jedne jsem vytahl Evu z postele, pry se s Ewou od Joonase vratily v sest rano. Ja vedel, proc jsem sel spat driv. Takze mam vsechno zabaleno - pri tom pocitam s tim, ze na palubu si budu moci vzit dve prirucni zavazadla. Limit do nakladoveho prostoru je 20 kilo. Tudiz hlavni batoh vazi asi 22 (to snesou). Mensi batoh ("batuzek") vazi 15 kilo, protoz je plny papiru a knih. A k tomu taska z notebookem a dalsimi lejstry. Doslova tezky zivot intelektuala.
Vyrazim jeste do osmeho patra za Tomkem, Polakem, ktery tady studuje dlouhodobe, a pri vymene adres si fotim ten uzasny vyhled, o kterem jsem doposavad nemel ani paru. Les vsude kolem...Tak tedy. Sbohem Ido!

Technika, lide /Technics, people

Obtezkan az hanba jdu par set metru na zastavku autobusu, ktery me odveze az na letiste. Tomek je nakonec te dobroty, ze se objevi, aby se kouknul, v kolik mu pojede bus o par hodin pozdeji, a pritom mi vezme muj "batuzek". Zvlastni pocit. Tezko se to lici, ostatne to zna kazdy, kdo NECO NEKDE ZAZIL (kazde slovo vyslovujte tak nejak zvlast, pokud mozno). Bus jede asi pul hodiny, projizdime predmestimi ci snad uz venkovem, kdo vi, ale at uz se to jmenuje jakkoli, ty zasnezene louky a drevene domky na nich... Vysocina ma taky neco do sebe, ale tohle je holt jine.Letiste, letadla - mam to rad. Krasne stroje, cosi (stale jeste) svatecniho.

Zurich

V letadle do Curychu zahlidavam Svycara, ktereho jsem potkal na narozkach u Kati, docela kouka, kde jsem se tam vzal. Nevim, jestli jsem to licil: mel jsem na vyber letenku pres Kodan nebo Curych. V Kodani jsem uz parkrat byl, tak jsem si vybral Curych, aby byla nejaka zmena.Vyplatilo se, protoze do Prahy letime ze supermoderniho terminalu E - velmi zajimava luxusni a stroha architektura. Tak nevim, jestli takhle ma vypadat zbozi dnes uz pomere siroke spotreby, jakou letiste je. Ale mne se to libilo.

Zurich

Posledni kus letu (a cele me dlouhe cesty) byl spestren setkanim s Petrem - toho jsem potkal uz pri hokeji s Finama. Studuje na helsinske univerzite matematiku (PhD). Vysvetloval mi, jak se to ma se znalostmi: matfyz je dobry na teorii, Helsinky zase na aplikace. A protoze nemaji ty potrebne teoretiky, tak si je "kupuji" - tak jako sehnali jeho. Zajimavy model. Rikam si, kdo a jak z nej presne profituje. A bacha na lacine implikace :-)! Letusky CSA se jako jiz obvykle neusmivaji (narozdil od Finek z Finnairu), sandvich na palube by taky mohl byt mene gumovy. Ale zase s nami mile pohovori kapitan, pri startu vysvetli, ze budeme mit zpozdeni asi dve minuty. Mimochodem, jestli na letani neco zboznuju, tak je to start - kdyz clovek citi tu obrovskou silu stroje ovladanou jednim clovekem. To asi bude spolecny moment s temi "mymi" ledoborci :-).
Doma, privitani, ktere mi blizci prekvapili bylo mozna prekvapivejsi pro ne, protoze ja z nej byl natolik prekvapen, ze jsem prekvapenim toho moc nenapovidal. Jeste ze nedoslo na ty kroje :-). Kazdopadne diky!

> SUMMA SUMMARUM < A je to