Ceska republika - Finsko II

Jak jsem slibil v prvni casti, pokracuji v informativnim srovnavani Ceske republiky a Finska, a to podle CIA Factbook.

Population below poverty line:
NA (no)
NA

Household income or consumption by percentage share
lowest 10%: 4.3% highest 10%: 22.4% (1996)
lowest 10%: 4.2% highest 10%: 21.6% (1991) (tohle je dost zajimave, docela by me zajimalo videt vyvoj tohohle ukazatele v case, tipoval bych, ze ve Finsku bude zhruba konstatni, u nas se bude vyvijet pomerne rychle ve prospech bohatsich)

Inflation rate (consumer prices)
0.1% (2003 est.)
0.9% (2003 est.)

Labor force - by occupation
agriculture 5%, industry 35%, services 60% (2001 est.)
agriculture and forestry 8%, industry 22%, construction 6%, commerce 14%, finance, insurance, and business services 10%, transport and communications 8%, public services 32% (srovnani na zaklade jineho cleneni..nicmene je videt, ze Finsko je nejen zemi jezer, ale i lesu)

Unemployment rate
9.9% (2003)
9% (2003 est.)

Budget
revenues: $33.25 billion expenditures: $38.88 billion, including capital expenditures of NA (2003 est.)
revenues: $87.03 billion expenditures: $81.62 billion, including capital expenditures of NA (2003 est.) (pripominam, ze jich je dvakrat min)

Public debt
29.7% of GDP (2003) (kdybych nebyl liny, mrknul bych se, kolik to cini nyni :-(, min to nebude)
48.7% of GDP (2003)

Electricity - exports
18.92 billion kWh (2001)
1.81 billion kWh (2001)

Electricity - imports
9.38 billion kWh (2001)
11.77 billion kWh (2001)

Exports - partners
Germany 37.1%, Slovakia 8%, Austria 6.3%, UK 5.4%, Poland 4.8%, France 4.7%, Italy 4.5%, Netherlands 4.1% (2003)
Germany 11.8%, Sweden 9.9%, US 8.2%, UK 8%, Russia 7.5%, Netherlands 4.8% (2003)

Imports - partners
Germany 32.6%, Italy 5.3%, China 5.2%, Slovakia 5.2%, France 4.9%, Russia 4.6%, Austria 4.3%, Poland 4.2% (2003)
Germany 16.2%, Sweden 14.1%, Russia 11.7%, Netherlands 6.3%, Denmark 5.7%, UK 5.3%, France 4.3% (2003) (nezda se to, ale Nemci jsou pekni obchodnici)

Railways
total: 9,520 km standard gauge: 9,421 km 1.435-m gauge (2,893 km electrified) narrow gauge: 99 km 0.760-m gauge (2003)
total: 5,851 km broad gauge: 5,851 km 1.524-m gauge (2,400 km electrified) (2003)

Highways
total: 55,408 km paved: 55,408 km (including 499 km of expressways) unpaved: 0 km (2000)
total: 78,137 km paved: 50,398 km (including 750 km of expressways) unpaved: 27,739 km (2003) (mene lidi, potrebuje mene silnic, to da rozum, ale zase co delat s takovou velkou zemi?)

Ports and harbors
Decin, Prague, Usti nad Labem
Hamina, Helsinki, Kokkola, Kotka, Loviisa, Oulu, Pori, Rauma, Turku, Uusikaupunki, Varkaus

Airports - with paved runways
total: 44 over 3,047 m: 2 2,438 to 3,047 m: 9 1,524 to 2,437 m: 14 914 to 1,523 m: 2 under 914 m: 17 (2004 est.)
total: 75 over 3,047 m: 2 2,438 to 3,047 m: 27 1,524 to 2,437 m: 10 914 to 1,523 m: 23 under 914 m: 13 (2004 est.) (tohle cleneni se mi opravdu libi, zajimalo by me, jaka letadla - zvlaste vojensky vyuzitelna - mohou pristavat a vzletat ze zminenych delek pristavacich ploch, nezapomente, ze to jsou cisla CIA)

> SUMMA SUMMARUM < Tak jako v prvnim prispevku necham analyzu na potom, zatim si to budu promyslet (ale nic moce neocekavejte).

Finsko a rusky medved

Vztahy Finska a Ruska asi nejsou uplne nejlepsi, jak o tom mj. hovori clanek Helsingin Sanomat. Ve strucnosti: jde o to, jak vnimat valky mezi Finskem a Sovetskym svazem. V clanku se pise, ze namestek ruskeho ministra zahranici (pokud jsem dobre prelozil "deputy director at Russia’s Ministry for Foreign Affairs") odmita tvrzeni zapadnich historiku, ze 2.svetovou valku zacalo jak Nemecko, tak SSSR. A zaklina se tim, ze na pocatku bolsevismu byly vznesene idealy stesti vsech lidi. Hmmmmm. Rusky namestek take rika, ze antisovestka jsou media nejen v Polsku a Pobalti, ale i v nekterych zemich EU.
Mit Sovetsky svaz za zady nikdy nebylo terno, mit za zady soucasne Rusko taky velka vyhra neni. O navaznosti Ruska na SSSR v jeho zahranicni (a asi nejen te) politice svedci napriklad pripad Katyn, kdy Rusko zastavilo vysetrovani a odmitlo Polsku poskytnout odpovidajici dokumenty. Polaci jim to nezustali dluzni, pojmenuji ve Varsave jeden kruhovy objezd po Dzocharu Dudajevovi.

> SUMMA SUMMARUM < Napada me, ze stareho psa novym kouskym nenaucis. Ale zbavit se vlastni historie lehke neni. Rusum Rusko nezavidim... Kam az se clovek dostane od Finska ;-).

Cesi - studium - Finsko I

Rozhlizel jsem se trosku po ceskem internetu a nalezl par stranek popisujicich ruzne ceske studijni zkusenosti ze zeme tisice jezer (napada me, jestli by se tady z(eme) nemelo psat velke, kdo vi).

Prvni stranka popisuje studium v letnim semestru ve meste Joensuu. Pekne udelane stranky, zajimave fotky. Informacne nejsou nejbohatsi, ale pro vystizeni zazitku a dojmu tak akorat.

To druha stranka je v jistem smyslu informacne bohatsi (vedle vytecnych fotek). Popisuje 14-denni staz (v roce 2003) jiste damy, pravdepodobne zamestnankyne prazskeho magistratu, pokud jsem pochopil spravne. Zvlaste srovnani fungovani uradu je zajimave, pro ukazku napr. "Potom me zcela dojali (finsti urednici - pozn aut.), když mi o poledni pauze vypraveli o tom, ze od prvniho ledna pristiho roku mají byt nejake zmeny v organizacni strukture a oni se o nich dozvedeli teprve ted, skoro v dubnu, a vubec nemaji cas se na to pripravit z hlediska informatiky a personalniho planovani... proc jsem se nenarodila ve Finsku ?"

Treti stranka je popisem "Vyzkumne staze IFMSA". Jak jsem pochopil, cesky medik nebo jiz lekar odjel na srpen 2001 badat do Finska o kardiovaskularnich chorobach (ale to jen hadam). Stranka je to "vedecky stroha", cisty text, ale informace za precteni rozhodne stoji.

Ctvrtou strankou se vracim k "normalnim" studentum, zde 3 studentum VS v letnim semestru 2003. Pravda, podrobne jsem tu stranku neprohlizel, ale stejne se mi nepodarilo zjistit, kde a co studovali. Jen je pomerne jiste, ze nestudovali v Helsinkach. Ale jinak je stranka informacne bohate (dost odkazu i obecnych informaci o studiu ve Finsku).

To u pate stranky vim, ze student je z VSE a ze studoval v Turku. Denikova cast je docela rozsahla, snad to nekdy zvladnu precist. Fotek je taky dost, ale musite na ne jit pres fotogalerii. A konecne ja stranka zajimava i tim, ze si obcas na Finy stezuje (tedy predevsim na jendoho Fina): "Nemusim vam samozrejme pripominat, ze jsem se opet nasral na toho "skorovystudovaneho-svedsko-finskeho houmlesa", ktery si snad ze me chtel vystrelit, kdyz odjel a nechal nejenom to umelecke dilo, o kterem mluvim vyse, ale taky podle toho ze se musky zacinali presunovat i k lednicce jsem poznal, ze i v lednicce bude plno otevrenych pokladu. A taky ze jo! Jogurty, mleka, a dokonce par syru primrzlych ke stene lednicky. Kdyz uz jsem se skoro uklidnil, tak jsem otevrel mikrovlnku a v ni byl hrnek s cajovym sackem plny caje....potvora jedna nechutna!"

U Joensuu jsem zacal, tamtez take skoncim, a to strankou sestou. Ze vsech zminenych stranek asi nejlepsi (jakkoli je to subjektivni dojem) - graficky pekne udelana, hodne informaci, dost fotek. Oc jde: autorka z FF UK studovala v letnim semestru 2004 finstinu. Ve Finsku. Denik je obsahly (dale z neho cituji), popis vsech nalezitosti pri zarizovani studia v zahranici vycerpavajici, za pozornost stoji obzvlaste to, co pise o Finsku, protoze se snazila se vymanit z beznych stereotypu. Snad se mi na tehle strance neco podobneho jednou taky podari :-).
Z deniku neco o lednicce: "Jak tak hladově šilhám po ledničce, která je momentálně skoro prázdná, vzpomněla jsem si na svoje martýrium s timhle vynálezem. Myslim, že dobře ilustruje, jak to ve Finsku funguje.. Když jsem přijela, měla jsem v pokoji starou ledničku, která dělala tak příšernej randál, že jsem kvůli tomu nemohla spát. Tak jsem napsala do Joensuun Elli (správa kolejí), že žádám o opravu. Tejden se nic nedělo a pak jsem jednoho dne přišla domů a v pokoji byla nová lednice. Zaradovala jsem se, jenže jsem vzápětí zjistila, že ač na nejvyšším stupni, nemrazí. Měla jsem v ní věci, který brzo hrozily rozkladem, tak jsem v sobotu odpoledne (!) zavolala "servicemana", řekla mu, že mám novou lednici, ale že nemrazí, a on mi řekl: dobře, za hodinu jsme tam. Čekala jsem opraváře, ale kdepak. Přišel pán a přivezl mi - novou lednici! Tentokrát ovšem fungl novou, ještě napolo zabalenou v igelitu. Řekla jsem mu, že mi novou lednici přivezli včera, ale on toho nedbal, promptně vyměnil lednice a odjel. Ani v jednom případě se nikdo nepřijel podívat, jestli lednice nejde spravit, jestli zkrátka nekecám :) Novou lednici si nemůžu vynachválit, dokonce má i mrazák! Kéž by byla aspoň někdy plná."
O Finsku (finech) a mleku pak asi tolik: "Finové milují mléko (maito) a kefír (piimä). A týká se to všech věkových kategorií. Je to neuvěřitelné, ale opravdu pijí mléko úplně ke všemu. V menze si téměř každý finský student bere dvě skleničky - na mléko (kefír) a na vodu. Já jsem jeden z mála exotů, kteří pijí džus..:) Často jsou v menze jídla, ke kterým by si Čech nedal nic jiného než pivo. Ne tak Fin. Mléko by pil i ke guláši. Je zajímavé, že Finové mají nejvíc kardiovaskulárních onemocnění v Evropě. Myslim, že se v podstatě neví, čím to je. Vlastně je to dost zvláštní, protože Finové jsou sport milující národ a jejich jídlo se rovněž nedá považovat za nezdravé. Nicméně vláda před nedávnem udělala masivní kampaň za nízkotučné mléko :o) A prý to pomohlo, lidé opravdu začali ignorovat plnotučné. Ještě že jim sem občas přijede nějaký Čech a všechno plnotučné mléko jim neleží skladem...;o)"

> SUMMA SUMMARUM < Libi se mi, jak se vsichni docela shoduji ve svych nazorech na Finsko a Finy. Vypada to tedy, ze me predpoklady, na jejichz zaklade vyrazim do Finska, nebyly tak daleko od reality. I kdyz se rika, nerikej hop ... dokud nenaprsi a neuschne :-).

pokracovani...