Tak takhle opravdu ne

Tak takhle se tady opravdu obvykle nechovam :-).

Den v obrazech

[den 81, utery 15.listopadu 2005]

Dnes jen trocha textu, dohonime to obrazky. Po poledni jsme meli setkani tymu na design, rozdelili jsme, kdo co udela, hlavne se musi zajit do Design Fora na rozhovor o roli designu. Ja bohuzel nebudu moc', protoze v patek, kdy se tam ma jit, me ceka test z financi :-(. Sedeli jsme nahore ve studovne a udelala se krasna duha.

Mikko

Autor sam / The author himself

Odpoledne pak posedavan po skole a vzdelavam se v ramci patecnich financi. A vecer jsme meli avizovanou sauna party CEMS Clubu. Z toho ostatne take pochazi par fotografii :-).

Noc na Ide / Ida night

> SUMMA SUMMARUM < Ale ze nam to chlapcum slusi, co :-)?

Prihody z fuzi a akvizic

[den 80, pondeli 14.listopadu 2OO5]

(Nedele se kamsi vyparila, asi utekla pred zimou nekam na jih, kdyby bezela kolem, tak se ji poptejte, co jsem to vlastne delal.)
Kus dopoledne jsem stravil s Erikou na pripadove studii Pinkerton - jde o to, ze nekdy na konci osmdesatych let chtela jista kalifornska bezbecnostni firma koupit slavny Pinkerton. A nasim ukolem bylo doporucit co delat, kdyz puvodne nabidli 85 mil USD, ale vlastnici Pinkertonu chteli aspon 100 USD. Ja jsem s Erikou pocital ohodnoceni Pinkertonu metodou znamou jako diskontovane penezni toky. Princip je docela jednoduchy, jen jde o ruzne odhady tykajici se budoucich trzeb a propocitavani scenaru. To je jednak ciste odhadovani zalozene na "expernich odhadech", jednak je to hodne hrani s Excelem. S Erikou se pracovalo vytecne, oznamila mi, ze ji prijali na staz k McKinsey a na jejich intelektualnich vykonech to skutecne bylo videt.
Odpoledne mel Sami na fuzich a akvizicich zase uzasne historky. Tak aspon jednu. Prodavala se fabrika kdesi ve vychodnim Finsku. Prodaval ji majitel a reditel v jedne osobe, jak Sami pravil, zkuseny inteligentni clovek, ale byl trosku jak z Kaurismäkiho filmu. Pry toho moc nenamluvil. Kupujicim byl nejaky americky institucionalni investor, cili prijeli vyzehleni chlapici, zkratka stret kultur. A zacli se vyptavat. "Je unor, co myslite, jak se vam podari naplnit plan na tento rok?" Ticho, a pak lakonicke oznameni: "Zbytek roku bude strasny." Vlasy vstavaly hruzou, nicmene pak se zjistilo, ze ona hruza znamena, ze mozna dosahnou 97 % planu. Dalsi otazka: "Vime, ze ve Finsku jsou dost silne odbory, mate tady nejake stavky?" Patnact sekund ticha a pak; "Obcas." Dalsi zdeseni. A zase se pak vysvetlilo, ze v roce 1973 byly v podniku dve stavky. Proste stret kultur.

Pierrova sunka / Pierre's ham

Na fuzich jsme probirali pripadovou studii Nestle - Rowntree. Rowntree byla anglicka firma, kterou Nestle koupil/a/o (jakeho je sakra Nestle rodu?) v roce 1987. My tu studii dostavame po kouscich, abychom neprisli o napeti. Prihlasil jsem se na pristi hodinu, ze budu v tymu, ktery bude hrat lidi z Nestle a budeme vyjednavat s nasimi protejsky z Rowntree. Tak jsem zvedav.
Fuze trvaji do peti, takze venku je uz tma. Tentokrate nejen tma, ale i sileny vichr a dest. No, na mori by muselo byt vytecne. Ostatne rychle lode do Talinu byly dnes zruseny.
Slota silena, ale ridic autobusu jede hlava nehlava. Jezdi bezpecne, myslim, ale nekdy silene. Ostatne Finsko je jedinou zemi na svete, ktera mela v jeden rok viteze Formule 1 i rallye.
Vecer jsem pak po exhumaci (preci jen utahan po tom vsem) stravil spolu s Evou: chystali jsme bramboraky na zitrejsi sauna party CEMS Clubu. A uplne nakonec Pierre, z Francie se po tydnu navrativsi, predvedl a nechal ochutnat svoji baskickou sunkul...

> SUMMA SUMMARUM < Jezdej zostra, ale citim se bezpecne.

Kratce

Jiste vam neuslo, ze jsem s psanim prispevku v mirnem, lec stabilnim zpozdeni. Proste prace je ted jak na kostele. Ale nebojte se/neteste se, dopisu vsechno.
Cely dnesek sedim doma a venuju se ruznym restum, celkem na tri predmety. Musim to zvladnout dnes a zitra, protoze zitra vecer jedu lodi do Talinu, vracet se budu v nedeli vecer. A abyste jeste vedeli, co me ceka, tak pristi vikend letim do Varsavy na Career Forum CEMSu. Budu ohromovat potencialni zamestnavatele svymi schopnostmi :-).
Tak asi tolik je u me noveho. Co u vas?
Jo mimochodem, zitra, tj. v patek, bude Cesky rozhlas Praha vysilat z Pardubic!

Finsko - Ceska republika

[den 78, sobota 12.listopadu 2005]

Hokej...
Z nejakeho duvodu Finove prodavaji listek na dva zapasy Karjala Cupu dohromady, takze jsme s Evou meli listek jak na utkani Finsko - Ceska republika, tak na predchazejici utkani Rusko - Svedsko. Ale to jsme si nechali docela klidne ujit, kdyz jsme prichazeli do Hartwall areny, tak zrovna odchazeli divaci z prvniho zapasu. V tom silenem mumraji jsme uz ale vyhlizeli i ceske barvy - bylo jich sice pramalo, ale preci jen se jich par naslo. Vsichni to byli studenti zde studujici. Od jednoho z nich (na helsinske univerzite studuje PhD v matematice) jsem byl upozornen na klub Cechu ve Finsku - ja o nem vedel, kdysi jsem na nej narazil, ale pak jsem uz tu stranku nenasel (holt vyhledavace a moje hlava nejsou vsemocne :-)). Takze mozna vyrazim na jejich pristi setkani (prvni ctvrtek v mesici).
K hokeji. Byli jsme tam hodne brzo, takze jsme si uzivali pohled na prazdny interier - jen jsem tak mrknul na Evu: "Videlas ho?" Jeden z mala lidi, kteri zustali uvnitr, byl legendarni Tichonov...

Hartwall Arena

K hale same toho moc rici nemuzu, nic zvlastniho, zadne porovnani nemam, v Sazka arene jsem nikdy nebyl.
Sedeli jsme hned za stridackou, nastesti ceskou. Takze vsechny ty hokejisty a trenery jsme meli primo pred ocima. Zajimavy zazitek. Jen skoda, ze jsem tohle nezazil se starsi generaci, naganskou. Z techhle hokejistu jsem uz skoro nikoho neznal (ano, stydim se).

Cesky tym / The Czech Team

Jak hra dopadla, to asi vite, preci jen zopakuju, ze to nakonec Finove dost seredne odskakali 6:2. To je pak tezke fandit, kdyz mate vsude kolem same Finy a nevite, jak budou reagovat, kdyz clovek po kazdem golu vyskoci a zacne hulakat a vubec se predvadet. Pak mu dojde, ze to mozna neni uplne spolecensky taktni, tak se zase uklidni, sedne si a jen lehoulince mava fanglickou (tady je na miste stiznost na finske organizatory, kteri prodavali ceske vlajky jen v male velikosti - zato rusky meli i velky).
Vecer to byl krasny, uzil jsem si to naramne. I pres zakaz foceni jsem udelal pekne fotky i videa, pote, co jsem se ubezpecil, ze i mistni toho zakazu prilis nedbaji.
Na zaver jeste jedna smutna zalezitost. Dnes zemrel Peter Ferdinand Drucker, jeden z nejvetsich myslitelu managementu vsech dob. Pokud mate moznost, mrknete se do nekterych jeho knih, ony ani tak nejsou o managementu, jako spise o obecnych spolecenskych a organizacnich otazkach (co o tom napsaly LA Times a co bloggeri).

> SUMMA SUMMARUM < Budu si muset opatrit nejake Druckerovy knihy. Zatim jsem cetl jen dve nebo tri.

Co si ti designeri mysli?

[den 77, patek 11.listopadu 2005]

Na IDBM vystupoval chlapik z vyzkumne skupiny Decode (to je neco jako takove ty ruzne basnicke skupiny :-)) a vypravel nam o Volvu, konkretne o tom, jak se v druhe polovine devadesatych let Volvo hodne zmenilo, poku jde o design. Z krabic se stala velmi dynamicky vyhlizejici auta, nicmene stale si uchovavaji vlastni styl. Na jednu stranu to jsou neobycejne zajimave veci, navic Volvo je skutecne krasne, ale obcas je ta posedlost designem zu viel. Onen chlapik uci vsude mozne a na jednom ze svych predmetu pozadal sve studenty, aby vytvorili nejaky bezny predmet (termoska, holici strojek) tak, aby se v nem dal rozpoznat styl nejake automobilky. A byl nadsenej, jak to pak jini designeri docela dost poznavali. Bohuzel, my jsme to nepoznali skoro vubec, cimz se cely vysledek tohohle cviceni mirne anuluje, protoze pokud to nepoznaji relativne bezni spotrebitele, tak je to na nic. Z me otazky, jake znamky tenkrate pridelil, se sikovne vyzul.
Poobedval jsem s Visou, ktery se chysta na vylet do Petrohrad - pravil, ze se uz nevrati, pripadne ze se vrati v nedeli. Tak jsem se ani neptal, co tam hodla delat. Vubec zajimava postava, na to, ze je mu 31, pusobi krajne studentskym dojmem, vzdy vytahne, v kolik ze staval, protoze se vecer pred tim ponekud unavil...
V Oulu jsem se zminil, ze jsem si opatril noveho konicka, totiz ze jsem si zacal ukladat tzv. nigerijske dopisy. To jsou takove ty nesmysly, ze nekdo potrebuje nekam prevest x milionu dolaru a vybral si k tomu zrovna vas a za tu laskavost vam z toho necha treba 20 procent. A pak najednou potrebuje pokryt ten ci onen vydaj...a tak dale. Hlavne si mi na tom libi ty jejich historky a vlemi sverazna anglictina. Takze pokud mate podobne zvrhle zajmy, doporucuju tenhle link, ktery mi poslala Mira.


> SUMMA SUMMARUM < Tak jsem zvedav, jakym redesignem projdou v budoucnosti nigerijske dopisy...

Your own - personal - Jesus

[den 76, ctvrtek 10.listopadu 2005]

Pres den jsem se tak nejak poflakoval doma a koukal do Financial Institutions and Capital Markets. No, neni to spatne, knizka je dobre napsana, ale je toho hooodne.
Vice textu si zaslouzi vecer, kdy jsem vyrazil do centra na party ESN, ktera se konala v Barikarpanen (ono se to asi pise trosku jinak, ale cert to vem). Je to hned vedle nadrazi.
Vyrazil jsem tam na devatou, kdy zacina Happy Our, behem niz je pivko a cider za 1 EUR. Prochazel jsem kolem restaurace Vltava, odkud znela vytecna pisen Personal Jesus od Depeche Mode (mimochodem, jeste lepe to nazpival Johny Cash). Zahledl jsem mladeho Fina, ktery si to masiroval s batohem na zadech a florballovou holi v obalu, kterou nesl tak, jako by to byl lehky kulomet (smerem vpred, popruh pres rameno). Zahadne se to cele pospojovalo v me mozkovne a uvedomil jsem si, ze zitra je Den veteranu. Proto i ty odkazy nize, ktere se tykaji Rudolfa Pernickeho (diky mamine za hlubsi upozorneni).
Tak tedy Happy Hour, no ano, chtel jsem trosku vice smocit ret v pivku. Pochopil jsem, proc Finove tolik pijou cidery, coz jsou takove sladke bubliny s trochou alkoholu. Pijou toho tolik, protoze jejich pivo je hnusny. Zvlaste pak Koff, ktery tam zrejme meli, protoze po dvou sklenicich jsem si rekl, ze nikdy vice a presedlal jsem, potupne, na jiz zminovany cider.
Ze zahranicnich studentu na miste jsem vyskytujicich jsem nikoho neznal, protoze byli z jincyh univerzit. Ale aspon jsem znal Miru, se kterou jsem se setkal v Oulu. Nejak mi zacina v hlave strasit, jak to zaonacit, abych se sem, do Finska, mohl zase nejak dostat. Finove me uz zvou na jejich dalsi National Platform, ale v lednu sem asi opravdu nepojedu...
Domu jsem vyrazil nekdy po jedenacte. Pri ceste po namesti jsem obdivoval zdejsi velke racky (nic proti tem prazskym, ale ti jsou skutecne mrnavi), jeden z nich si to vykracoval po dlazbe a naramne pri tom mlaskal nohama.
A u autobusu jsem narazil na jednu zahadu: interval mezi spoji byl 27 minut. Proc to?

Takze: kdo to je Rudolf Pernicky a cim byla skupina Tungsten (a jeste jednou o skupine Tungsten).

> SUMMA SUMMARUM < Your own - personal - Jesus

Finlandia Hall

[den 75, streda 9. listopadu 2005]

Dopoledne jsem si kratil na prednasce IDBM tentokrate o modernich vyrobnich systemech. No, ne ze bych se tam dozvedel neco noveho, na druhou stranu zopakovat si takove ty uplne zaklady o ekonomice vyroby nikdy nezaskodi. Kdyz Nokia vyrabi dvakrat vic mobilnich telefonu nez Motorola, kdo je na tom asi lepe s fixnimi naklady? Ve svetle Flextronicsu je ovsem otazka, jestli maji vubec nejake fixni naklady.

K Flextronicsu: je to svetova firma, ktera vyrabi na zakazku pro ty nejversi elektronicke znacky. Pokud vim, maji u nas tovarnu u Pardubic a zavreli tovarnu v Brne. Cili z ceskeho pohledu jeden z dalsich montaznich zavodu... Ale. Nahodou jsem se dostal k casopisu, ktery vydava Booz Allen Hamilton, kde se o Flextronicsu pise v dosti dlouhem clanku. Par udaju:

• v roce 1994 koupena chlapikem s MBA z Harvardu
• v te dobe obrat 300 $
• v roce 2004 obrat 14,5 mld $, 95 000 zamestnancu
• vyrabeji pro Microsoft (Xboxy za 750 mil $ za rok)
• pro HP (tiskarny za miliardu)
• pro Xerox (stolni kopirky za miliardu)
• pro SonyEricsson (telefony za dve miliardy)
• v posledni dobe zacaly i sami vyvijet levnejsi mobily

Na hodine jsem byl shodou okolnosti obklopen designery s jejich skicaky, porad si tam neco carali. Ten nejzajimavejsi tvar se mi nepodarilo identifikovat. Jedno auto bylo docela zajimave, ale na vyrobu to nevidim :-). Coz mi pripomina prihodu jedne nejmenovane sociolozky (zdravim, Lucie!), ktera pracovala na vyzkumu jiste nemecke automobilky: slo o dokumentaci reakci zakazniku na design novych automobilu. Fotaky a vsechno podobne prisne zakazano. A ona dama se pak divila, ze jsme ji s Martinem prokleli, kdyz nebyla s to pochopit, jakou hodnotu melo to, co videla. To jen tak na okraj.
Vecer jsem mel prvni schuzku s tymem na fuze a akvizice, neboli Fin, dve Finky a jeden Oplestil. Fin uz mel ten kurz loni (nakonec se nejak nestacil naucit na zkousku, kazdopadne je to varovani) a rikal, ze pry s pripadovymi studiemi (kterych veru neni malo) neni treba to prehanet, pry i za relativne prumernou praci se da ziskat dost bodu. No, druha vec je, ze on pracuje, takze se mu mozna nechce pracovat jeste tady...
A pote jsem vyrazil na dlouze ocekavany koncert ve Finlandii (zrejme hlavni sal v Helsinkach, uzasna budova navrzena Alvarem Altem). Nakonec se z toho vyklubala cela Ma vlast, uz nevim, dle ceho jsem usoudil, ze se to jmenuje Vltava. Ono se holt ani ve finstine ani ve svedstine na tech listcich moc nevyznam :-).
Studentsky listek za 5 EUR se mj. vyznacuje tim, ze je cloveku doprano sedet v prvni rade. To pak mate z orchestru hlavne smycce... Po prestavce jsem se presunul za ostatnimi, kteri sedeli na balkone.

Daniel

Finlandia Hall to je velika krasa, jen se tvrdi, ze ma mizernou akustiku, ja to moc neposoudim, i kdyz asi uz jsem slysel lepsi zvuk. K tomu zvuku: Ma vlast...nehrana v Cechach. To je holt to, ze cesky dirigent by to zahral jinak. Jako Cech jsem proste zvykly na urcity styl, ktery asi cizinci nemaji (i kdyz pred par lety zacinal Prazske jaro japonsky dirigent a bylo to velmi pekne). No, nebudu si hrat na muzikoznalce, proste to jen nebylo ono, bylo to takove prilis neusporadane a neprilis romanticke.
Po kulturnim zazitku jsme vyrazili jeste na jedno.

> SUMMA SUMMARUM < To cteni o Flextronicsu me skutecne zaujalo. Hlavni myslenka by se dala asi shrnout tak, ze velke penize se daji vydelat i tak "prostou" veci, jako je efektivni vyroba.

Po dobu me sluzby se nic zvlastniho nestalo

[den 74, utery 8.listopadu 2005]

Dnes se za me sluzby nic zvlastniho nestalo, proto bych se rad venoval vecem mirne nadcasovejsim. Blogy maji tu blbou vlastnost, ze se na nich casto pise o vsemoznych pitomostech (jakkoli je to relativni), a ja nyni citim povinnost ucinit teto povinnosti zadost.
Co zde posloucham? Z Prahy jsem si s sebou vzal nejaka CD, jejichz seznam zde prinasim:

• Spiritual kvintet s Karlem Zichem: Rajska zahrada
• Raduza: Pri mne stuj
• Antonin Dvorak: Slovanske tance, dir. Vaclav Neumann
• Banjo Band Ivana Mladka - vyber
• Rammstein - jedna z jejich dvou prvnich desek, ktera presne, nevim
• Leonard Cohen - dve desky, opet vybery
• Kabat - vyber
• Jean-Michel Jarre - tusim, ze se to jmenuje Flight of the Eagle, je to relaxacni hudba, idealni na autogenni trenink
• Great Lakes Suit - podobne, pro zmenu zvuky nahrane u Velkych jezer (splouchani jezer, Niagarske vodopady, krik ptaku)
• Michal Tucny - Stastne stare slunce
• Benjaming Band - cesky skotsky punk
• Värttinä - Ilmatar
• Ruchard Muller - Neuc vtaka letat
• Michal Prokop a Framus Five - Mesto ER
• Daniel Landa - Valcik
• Peredelkino Patriarchal Mission Choir - Christmas Chants
• Spirit of the Zither
• Sinnead O'Connor - tusim, ze treti nebo ctvrte album
• Lou Fananek Hagen, Frantisek Sahula a spol - Stara Kovarna aneb konec punku v Cechach

Vedle toho posloucham i radia: Radiozurnal, Cesky rozhlas 6, Radio Beat, KISW a v posledni dobe i uzasny vynalez last.fm. Vrele doporucuji vasi pozornosti: zadate interpreta a ono vam to pak hraje vyse uvedeneho plus interprety jemu podobne. A docela to funguje.
Kdyz tak pisu, ze se behem me sluzby nic zvlastniho nestalo, tak to mnohdy znamena intenzivni brouzdani po netu (mirna zavislost). Milovnikum dob minulych a obecniho kronikarstvi (mami, neco pro Tebe) doporucuji tento clanek.

> SUMMA SUMMARUM < Doufam, ze ta smes vsech moznych zanru prilis nepusobi spise jako diagnoza, nez jen jako prosty seznam :-)

Namesti peti sil

[den 73, pondeli 7.listopadu 2005]

Jeste si dovolim jednu poznamku k vikendovemu putovani Helsinkami. Na Senate Square (u katedraly) jsme narazili na Fina s dvema malymi detmi. Evidentne v nas rozpoznal turisty a zacal nam sdelovat, co a jak. Dost veci o namesti a prilehlostech jsem uz vedel, ale netusil jsem, ze se mu rika namesti 5 sil. A vskutku: je tam katedrala, je tam budova vlady, dale hlavni budova helsinske univerzity a taky rezidence starosty (na jeho CV si vsimnete, ze ma MBA z INSEAD, coz je jedna z nejlepsich evropskych skol v oboru). Do petky zbyva jeste budova banky Nordea, coz je jedna z nejvetsich skandinavskych financnich skupin, ne-li vubec nejvetsi. Budova banky byla postavena nekdy ve tricatych letech, takze se od neoklasicistnich budov zbytku namesti dosti lisi. A to pry byl duvod, aspon dle naseho samozvaneho a mileho pruvodce, proc namesti nebylo zarazeno na seznam UNESCO. Budu se muset poptat, jak to presne bylo, i kdyz to zni docela logicky.
Odpoledne fuze a akvizice, opet krajne smysluplna a obohacujici hodina. Myslim, ze tusim, v cem tenhle dojem tkvi: tenhle chlapik totiz rika, jak to skutecne vypada, ne jak se to pise v te ci one ucebnici. Cimz ovsem nepopira ucebnice, protoze takove ocenovaci modely jsou proste dane. V tom je asi dost rozdil oproti vetsine vyucujicich na VSE (i kdyz si myslim, ze je to asi obecne problem vetsiny ceskych univerzit), kteri vymysleji teorie na zaklade jinych teorii bez zahrnuti vlastnich praktickych zkusenosti (protoze treba ani zadne nemaji). A kdyz si vzpomenu na vsechny skutecne kvalitni vyucujici, tak drtiva vetsina z nich bud byla primo z praxe, nebo se ji aspon nebala. Myslim, ze kdyz nekdo vyklada teorie, ktere nemaji zaklad v nicem jinem nez v teorii, tak se to da urcitym vnitrnim smyslem rozpoznat, jakkoli to ten vyucujici zkousi vice ci mene umne zakryt.

> SUMMA SUMMARUM < Rikam si, jestli v te petici budov je nejaka symbolika. U nas jsou ty budovy taky docela blizko, i kdyz Karolinum je trosku dale...

Dve prochazky

[dny 71 a 72, sobota a nedele 5. a 6.listopadu 2005]

Opet si dovolim spojit pojednani o dvou dnech do jednoho prispevku. Vikend se nesl v duchu dvou prochazek po Helsinkach s Maiou - jde o prochazky podle prirucky s popsanymi budovami, o dvou jsem jiz psal. Vikend se nesl jeste v jinem duchu, a to v duchu mizerneho pocasi, zima a stale mrholeni. Ale nastesti nelilo, takze to slo.
Sobotni prochazka byla nejdelsi z celeho pruvodce, merila sedm kilaku, ale ze vsech dosavadnich byla asi nejhezci: vede jiznimi Helsinkami na jih od Market Square, cela ctvrt je secesni, proste krasa. V tom nekolik kostelu vcetne katolickeho (ve Finsku je 7 000 registrovanych katoliku). A pak dva kostely protestantske, prikladam i par fotografii, snad ta krasa lepe vynikne.
Mimochodem, videli jsme i ruskou ambasadu - velka, ponura, zamrizovana okna...
Jeste k Maie, ma jednovajecne dvojce Raiu. Rikala, ze kdyz si jde kupovat bryle, tak jdou spolu, a tim padem rovnou vidi, jak na nich ty bryle budou vypadat. Tenhle luxus hned tak kazdy nema. Videli jste Dvoji zivot Veroniky?

Kostel sv. Jana (1893, A.E.Molander, nejvetsi kostel v Helsinkach) / St.John Church (1893, A.E.Molander, the biggest church in Helsinki)

Vecer jsme jeli na narozeninovou party ke Kati, vetsina lidi byli Finove, toz jsme si moc nezakonverzovali, ale i tak to bylo dobre, Kati je vytecna hostitelka a jejich dum to je vzdy esteticky zazitek. Opet jsem se snazil to trosku dokumentovat na fotografiich.

U Kati / At Kati's place

Nedelni prochazka nas zavedla do ctvrti Katajanoka, kde kotvi - ano, ledoborce. Nebyl to takovy zazitek jako prochazka predchozi, ale kazdopadne jsme si doprali krasny vyhled z nabrezi smerem na Suomenlinnu. A pritom jsem jeste videl prijizdejici lod Silja Line, holt mam pro ty lode slabost, co nadelam :-).
Vecer jsem pak Maiu opet vyprovodil do pristavu, dest jeste zhoustl. A odjezd jsem si zpestril pohledem na jednoho opilce leziciho na chodniku...

Schranky ledoborcu / Mailboxes of the icebrakers

Muz v temnotach / Man in the darkness

> SUMMA SUMMARUM < Dobre namixovany vikend...

Paradoxy pokroku

[den 69, patek 4.listopadu 2005]

Hodina IDBM se nesla mj. v rovine poznatku, ze k rozliseni vyrobku ci sluzeb je mozne vyuzivat i vune. Tak napriklad vune noveho auta... Zvuky se uz pouzivaji (viz "zvukove logo" Intelu). Smrad McDonaldu je take nezamenitelny. No nevim, rekl bych jen, ze tohle je typicky pripad implicitniho sporu/rozporu mezi firmami (a jejich marketingem) a tim, cemu by se dalo rikat selsky rozum ci prirozene lidstvi. V pozici nekoho, kdo vyviji vyrobek/sluzbu je docela samozrejme, ze povazuje ten svuj za nejlepsi (a ciste statisticky vzato nektere produkty skutecne jsou nejlepsi :-)), a proto ho chce propagovat co to jde a vytvaret kolem toho cely zivotni styl ci sadu hodnot. Jenze... Skutecne je nutne mit naplnen cely zivot reklamou a podobnymi vecmi? Tezko rici, na to asi neni jednoznacna odpoved, protoze samozrejme se muze stat, ze identifikace s nejakou znackou se muze stat hlavnim motivem zivota/zivotniho stylu (a prikladu kolem sebe clovek jiste najde dost). Ale porad se mi to nejak nezda. Vede to pak k jiste sirsi uvaze: kdyz se vsem pokrokarum podarilo z verejneho zivota pomalu ale jiste odstranit kdejakou hodnotu, tabu ci omezeni (treba krestanske hodnoty, abych podal nejjednodussi priklad), tak v lidskych zivotech (ci myslich, chcete-li) zustalo jaksi volne misto. A to se zaplnuje nesmysly typu reklamy na jedno nakupni stredisko v Praze, ktere se propaguje souslovim "tri patra plna veselych zazitku". Dal uz to komentovat nechci. Vlastne jeste jedna poznamka: rekl bych, ze typ lidi, ktery se zaslouzil o odstraneni mnohych hodnot nyni bojuje proti "nadnarodnim monopolum". To jsou paradoxy.

Jidelna v Arkadii (jedna z budov HSE) / Arkadia canteen

Nezbyva tak nakonec nez si hledat vlastni soukromy svet, treba v ramci autogenniho treninku, ktery jsem si v ramci relaxace dopral dnes odpoledne.
Dopraval jsem si ho ostatne i proto, abych vecer (na desatou) vyrazil do pristavu, abych privital Maiu, ktera me provadela po Talinu a nyni ltere bylo na case to mirne oplatit, krom toho sem prijela na oslavu narozenin Kati, holt NRove at byvali nebo soucasni drzi pospolu :-). A to nemluvim o Giuseppem, se kterym jsme pak vyrazili na jedno - byvaly viceprezident ESN. Hotova mafie. Giuseppe, jak samo jmeno napovida, je Ital. Studuje tady PhD, zacal zde uz v roce 2000 jako vymenny student. Rikal, ze na zacatku jen chodil po ulicich a fotil si zdejsi blondate krasky. A pak to daval na svoje stranky (budu si muset opatrit adresu :-)). Rikal, ze tam jeden cas mel z Italie az 100 pristupu denne.
Jeste k cekani na Maiu: zahled jsem pri vychodu z trajektu uzasneho starika, ktery za sebou tahl vozik s kufrem (vsadil bych dost, ze byl plny chlastu), ktery ze zadu tlacila dama, kterou bych tipoval na jeho dceru nebo tak neco. Starik byl znacne znaven, takze vychlastanym hlasem stale cosi vykrikoval a ukoncil to obligatnim "perkele!" ke vseobecnemu obveseleni.

> SUMMA SUMMARUM < Rikam si, jakou znacku ma vlastne ESN. Znacku krom loga. Asi Pallomeri spirit.

Prvni plavani ve Finsku

[den 68, ctvrtek 3.listopadu 2005]

Kazdy den projizdim kolem jednoho velmi zajimaveho domu, rikejme mu spicaty. Je to tak deset minut autobusem od Idy (kolej). Vidim to tak, ze casem si cely tenhle usek projdu pesky, protoze nejen tenhle dum stoji za par fotografii. Takze se mate opet na co tesit: dalsi fotky baraku. S tim je to vubec tezke: dobra fotografie cloveka je taky hezka, ale lide holt maji tu vadu, ze se a) hybou, b) nemaji zpravidla radi, kdyz je nekdo foti (vypadam pak jak magor - staci, ze se stale zastavuju a fotim krajinu a domy, kdyz pak k tomu zacnu fotit vsechny kolem sebe...). Nemate k tomu nejakou rad? Co s lidma :-)?
Poobedval jsem s Edgarem a Visou, ktery vcera sedel u volebni urny - volilo se do studentske unie, musel tam chudak byt asi do deviti do vecera. Volebni ucast neco kolem 40%, v porovnani s volbami do senatu na VSE (samozrejme to neni uplne porovnatelne, ale nase ucast nekde okolo 3% opravdu neni nijak obdivuhodna).
Odpoledne prisel muj den: vydal jsem se do sauny na Rastile (zastavka pred Vuosari, coz je misto, kde jsem bydlel na zacatku sveho pobytu zde, podstatne je, ze to je na druhem konci mesta, bohuzel). Samotna sauna je kousek od metra, takze jsem tam vyrazil raz dva. Az na miste samem jsem zjistil, ze vstupenka se kupuje v recepci kampu, ke kteremu patri. Tak jsem se aspon prosel docela peknym parkem. Co je zajimave, kdyz jsem se do sauny, nikdo po mne ten listek nechtel, nikdo me nekontroloval. To je proste Finsko - duvera (i kdyz treba pri testech se hlida stejne jako u nas).

Kousek odsud jsem plaval / Close to the place I was swimming at

Celkem jsem byl trikrat v saune a dvakrat v mori. Bohuzel musim potupne priznat, ze mi byla dost zima, proste treninku je treba dat vice. Takova zajimavost - kdyz jsem prakticky rovnou z vody sel do sauny, zahy jsem pochopil blbost sveho pocinani. Z vody je clovek zadychan, coz v tom horkem vzduchu opravdu neni ono. Navic kdyz nekdo polil kameny vodou, tak me zacly silene bolet usi, horni cast lalucku. Nevim proc, kazdopadne jsem pak mel usi pekne zarudle. Pristi si budu davat vetsi pozor, dam si pred vstupem do sauny trochu klid.
Co se tyce demografickeho profilu ucastniku plavani, byl dost podobny plavcum u nas. Cili prevazne lide od padesati vyse. Ja byl obligatne nejmladsi, pak tam byly tak dve damy kolem triceti, zbytek uz silne starsi. V dusledku si tak predstavte saunu v niz jsem spolu tak s deseti az patnacti Finama a Finkama v plavkach a cepicich (i pletenych), kteri stale neco resi finsky. Surrealny zazitek :-).
Cestou metrem na Rastilu i nazpatek jsem si cetl kapitolu na Mergers&Acquisition o ocenovani, cili neco, co uz relativne znam z Prahy, tak to byl prijemny pocit, ze nejsem tak uplne intelektualne zanedbany.
Domu jsem jel vlakem, trocha zmeny nikdy neuskodi, navic jsem zasel i do supermarketu, ktery je dal od nasi koleje - a opet si koupil vytecne nakladane slane okurky.

> SUMMA SUMMARUM < Voda byla studena a slana. A uzasna.

Druhe zaspani

[den 67, streda 2.listopadu 2005]

Podarilo se mi uz podruhe zaspat na International Design Business Management (IDBM) - ale aspon o neco mene nez minule, takze jsem se i zapsal na prezencni listinu (maximalne dve absence, jinak je treba psat esej). Prednaska opet zajimava, tentokrate hodne o Apple, iPodu a jeho obchodech a portfoliu vyrobku. Je pravda, ze prednasejici je Applem evidentne unesen, cili kriticke reflexe jsme se nedockali, ale stejne to bylo zajimave.
Odpoledne jsem se venoval velmi prozaicke a uzitecne cinnosti: daval jsem si do diare vsechny mozne ukoly, ktere me zde jeste cekaji. Inu, malo jich neni, nutno rici, ze hlavne Mergers & Acquisition mi budou procesory zatezovat skutecne nemalo. Ale smysluplne, coz je asi to hlavni oc bezi pri posuzovani zateze, kterou clovek musi snest.
Vecer jsem se opet nahrival a protahoval v bazenu v nasi saune. K tomu jen takova zajimavost: nakonec jsme se tam sesli ve slozeni Finove, Rus, jeden sikmooka a jeden cernoch a jeden Cech. Pestra spolecnost, jen kdyby to jeste i nejaka dama chtela zpestrit :-).
Pote jsem si konecne zprovoznil Skype, takze pokud byste treba nekdo mel zajem o pokec, ozvete se.
Predevcirem jsem psal o jednom z ukolu na IDBM, totiz sepisovat si ruzne designerske nesmysly. Zde je vysledek meho dosavadniho snazeni, pokud si vzpomenete na neco ze sve vlastni zkusenosti, sem s tim.

> SUMMA SUMMARUM < Je to naprosto samozrejme, ale presto to stoji za zopakovani, protoze implikace pro prakticky zivot nejsou zanedbatelne: smysluplna zatez se snasi podstatne lepe nez zatez nesmyslna. Priklady necht si kazdy najde sam.

Jen par fotek z Helsinek

[den 66, utery 1.listopadu 2005]

Dnes byl takovy nijaky den, ve skole na obede, odpoledne prani, nic zvlastniho.
Jen perlicka ze vcerejsi ranni skoly: poznamenal jsem Paulis, ze ji asi poprve vidim v triku (obvykle ma kosili, kostymky apod.). A ona na to, ze se rano vratila z chalupy. Jela nocnim vlakem z Laponska, pres tisic kilometru. To jen tak....z chalupy.
Kdyz malo textu, tak aspon nejake ty obrazky.

Kousek od koleje / Near to the dorm

Helsinky / i

Pierre, Christoph a zelatinovi medvidci namacemi v Absolutu / Pierre, Christoph and jelly bears macerated in Absolut

> SUMMA SUMMARUM < S jakymi lidmi to ja jen bydlim?

Indicka a ruska joga // Indian and Russian yoga

Tak tohle proste musim prezentovat, preposilani vtipu a mailu se nezucastnuju, ale tohle si trochu pozornosti zaslouzi. Nejpre se mrknete na indickou, pak na ruskou jogu.
First look at the Indian yoga picture then at the Russian one.

....

....

....

....

....

....

....

....

....

....

....

....

....

....

....

....

Dnes...

...slavime Den veteranu.

Monopoly s finskym profesorem

[den 65, 31.rijen 2005]

Dnes mame prvni den druhe casti semestru, tudiz zacinam s dvema novymi predmety. Rano to byl International Design Business Management. Je na to na HSE cely program ve spolupraci Helsinki University of Technology a University of Art and Design Helsinki. A nejen, ze to tyhle tri univerzity uci, ale take to studuji jejich studenti. Nas predmet je jednim z predmetu celeho programu, takze jakkoli tam prevazuji studentici z HSE, jsou tam i technici a designeri. Cast hodnoceni kurzu bude dana za skupinovou praci (strukturovany rozhovor s nekym, kdo je ve frime zodpovedny za design) - skupiny budou stanoveny pevne tak, aby byly pekne promichane. Bude to zajimave, neb jak Eva poznamenala pri pohledu na jednu obzvlaste vysnorenou studentku, "oni to jsou snad umelci".
Behem prvni hodiny jsme, krom ruznych organizacnich zalezitosti, shledli vyrobky vyhercu jedne finske designerske ceny. Predesilam, ze jde o prumyslovy design, ocitly se tam vedle zidli take obrovske masiny na papir a harvester (neco jako kombajn na kaceni stromu). Zajimave, inspirativni. Prace bude docela dost: test, jiz zminovany rozhovor, dale na kazdou hodinu napsat hodoceni hodiny predchozi, pak hodnoceni rukopisu knihy o designu a nakonec seznam designerskych nesmyslu, kterych si vsimneme kolem sebe. Hned bych mel jeden: porad jsem nepochopil, proc v prakticky vsech verejnych budovach s narazovym provozem (tedy tam, kde se najednou na chodby vyvali spousta lidi: skoly, divadla, koncertni saly) delaji fronty pred damskymi zachodky fronty. Krom te moznosti, ze je nase zenska populace postizena chronickym zanetem mocovych cest (pak by tam ale byly ty fronty stale), je tu uz asi jen ta moznost, ze architektum/projektantum neco uniklo. Napada vas rozumnejsi vysvetleni?
Na odpoledne jsem se tesil a zaroven jsem se ho trochu obaval: blizilo se zahajeni kurzu Mergers & Acquisitions (fuze a akvizice - cili spojeni jaderne fyziky s knihovnictvim :-)). Tesil jsem se proto, ze tenhle kurz me zajima ze vsech zdejsich uplne nejvice, ale zaroven jsem se obaval toho, ze budu pro avizovanou preplnenost vyhozen (a bude dana prednost Finum s hlavni specializaci finance, jak ovsem take bylo avizovano). Mistnost byla naplnena k prasknuti, ale muj zboznovany Sami (uz jsem ho mel na Financial Institutions and Capital Markets) nas tam nakonec vsechny nechal s tim, ze ocekava o to vetsi aktivitu z nasi strany. Tak se teda budu snazit, co to pujde :-).
Sami se nezapomnel predstavit tim, ze delal sest let v Londyne a take pripomenul, ze vedle HSE studoval i pravo na helsinske univerzite: "That is the dark side of the Force." Ostatne trouseni cynickych hlasek je jeho oblibenym konickem (v mnohem pripomina Koubskeho), pri debate o organizacnich nalezitostech kurzu nezapomnel poznamenat: "This is the big question of the philosophy of science: how do I get the grade?"
Pokud jsem rano snad nabyl dojmu, ze na IDBM bude treba docela slusne makat, tady jsem byl vyveden z omylu: pracovat se bude na M&A, a to tak, ze hodne. Test z knihy a vedeckych clanku, ctyri mensi pripadove studie, jedna VELKA pripadova studie (nekdy o ni take napisu). A celkove docela obtizna problematika. Ano, byl jsem varovan, ze je to tezky kurz, ale i to je mozna jeden z duvodu, proc jsem do toho sel.
Jeste stesti, ze nejen praci a studium je clovek ziv.
Dopoledne jsem zjistil, ze vecer porada McKinsey svoji prezentaci turnaj ve hre Monopoly (ve spolupraci se studentskou unii). Monopoly jsem hral v zivote jen parkrat, ale bavilo me to, tak proc ne. Z takovych prezentaci clovek zpravidla neodchazi s prazdnym zaludkem :-).
Po M&A jsem chvili lelkoval ve skole a vypravil se za McKinsey.
Nejprve jejich prezentace - o tom se nebudu prilis rozepisovat, ti, co McK znaji, vedi oc asi slo, tem, co ne, by to zas tak moc nereklo. Jen jsem zaregistroval, ze oproti prazske prezentaci meli slidy mozna mene formalni. A navic k obecne informaci o firme meli druhou polovinu specializovanou na finance, to prezentoval chlapik, ktery v helsinske kancelari nastoupil po navratu z Londyna (JPMorgan, tusim). Uf, ti hosi (a jedna pritomna dama) jsou proste dobri, o tom neni sporu.
Pojedl jsem, popil a hotovil se k monopolu, kde na me nakonec proti puvodnim predpokladum zbylo misto. Byl jsem u stolu s Ewou, Edgarem a zminovanym "mekacem" pres finance. Tak jsem se tesil na konkurenci. Jemu to, neprekvapive, pocitalo rychle, ale ja mel holt vetsi stesti a navic jsme meli trosku nejasnost v pravidlech, na kterou on doplatil. Vysledkem meho stesti a rozumneho utraceni bylo to, ze jsem tohle semifinale vyhral a postupoval do finale. A tam na me krom dalsich dvou necekal nikdo jiny nez Sami, profesor z M&A (tak schvalne, kolikrat jste se svym profesorem hrali Monopoly :-)?). Rozjelo se to rychle, ja mel ze zacatku silenou smulu (pokuty a malo policek, na kterych jsem mohl neco kupovat), takze nez ja se rozkoukal, tak uz jsem platil Samimu 450 $ pri navsteve jeho hotelu. Nebudu to protahovat, proste jsem vyletel jako prvni a jen jsem cekal, jak se bude darit Samimu, ktery vypadal jako jasny adept na vitezstvi. Nakonec se chlapec ovsem dosti zadluzil, navic bych rekl, ze zbyvajici dva hraci hrali proti nemu, takze vyletel kratce po mne.
Vitez nakonec dostal od McK lahev konaku, ci co to bylo.
A ja sel spokojene domu.

> SUMMA SUMMARUM < Umelci a financnici, dobra spolecnost :-).

Finska National Platform v Oulu

[den 62-64, patek 28.rijna - nedele 30.rijna 2005]

Hrozi, ze tento prispevek bude delsi, ba co vice, ze bude dlouhy. Rozhodl jsem se spojit dohromady tri dny, protoze jsou vsechny nejak spojeny s cestou do Oulu.
V patek odpoledne jsem psal na druhy pokus pisemku z marketing principles, protoze 74 bodu z prvni (a tudiz C) me prilis neuspokojovalo. Zelbohu jsem si ale asi moc nepomohl, protoze jedna z peti otazek se do meho "znalostniho portfolia" tak uplne netrefila...
Po pisemce (od dvou do peti jsem u toho sedel) jsem vyrazil smer nadrazi, kde jsem se mel setkat s Kristou z ESN Kanto a jet s ni vlakem do Oulu. Ona ale nakonec pristupovala az na Pasile, coz je jedna zastavka od hlavniho nadrazi. Uzil jsem si cestu Pendolinem, maximalni rychlost byla neco lehce pod 200 km/h, ale stejne jsem z toho moc nemel, protoze venku uz byla tma jak v pytli. Akorat jsem tak videl, ze s tim, jak jedeme na sever, tak ubyva snih. V Oulu pak skoro cely vikend solidne poprchavalo. O Finech se u nas traduje, ze jsou uzavreni a nemluvni. Nevim, o Kriste to rozhodne neplati (i kdyz je fakt, ze ma rada Italii, coz jeji typicnost trosku zpochybnuje). Kecali jsme asi tak hodku dve, a pak jsme to oba postupne zalomili (cesta trvala 6 hodin).

Finska National Platform / Finnish National Platform

Jeste bych mel vysvetlit, proc jsem do Oulu jel (pokud jsem tak jiz neucinil). Zakladni stavebnim kamenem ESN jsou sekce, tedy skupina lidi, kteri zpravidla na jedne univerzite pecuji o zahranicni studenty a delaji jine uzitecne a radostne veci. Vsechny sekce z jedne zeme tvori tzv. National Platform, ktera krom jineho muze prijimat nove sekce, vyhazovat stare, voli si sveho narodniho zastupce a tak podobne. No a v Oulu se prave konala finska National Platform, na kterou me pozvala Kati, finska narodni zastupkyne.

Kostel impresionisticky / Impressionistic church

Do Oulu jsme dorazili v pul jedne rano, tma, neprilis vlidno a na to, ze ma Oulu 130 00 obyvatel jeho nadrazi zrovna nejvetsi neni (napriklad to v Chocni je tak 1,5-nasobne). Zaplul jsem rovnou na pokoj hotelu hned naproti nadrazi, kde jsem se akorat seznamil s Juhou z Jyvaskyla, ktery sledovla v televizi wrestling. No. Pak to vypnul behem tri az peti minut usnul a zacal silene chrapat.

Dva svety pod prehradou / Two worlds beneath the dam

Ranni dojem byl prijemny: snidane v podobe jednoducheho svedskeho stolu, cili najist se bylo mozno do libosti, postupne jsem se seznamoval se vsemi ucastniku (celkem nas bylo asi 15), takze oni mi rikali svoje jmena, ja se snazil je nezapominat a zapletl jsem se i do diskuse o mem jmene (Vojta), ktere jen mirne pozmeneno znamena ve finstine vitezstvi nebo partitiv od masla. Jsem proste popularni.
Predstavovala se mi i Laura, kdyz jsem z ni vytahl i jeji prijmeni, tak jsem byl doma: to byla ta sympaticka slecna, ktera vedle me sedela na galadinner na AGM 2004 v Helsinkach, svet (ESN svet) je malej...

Knihovna a divadlo na umelem ostrove / Library and theatre on an artificial island

Prvni dojem z Oulu byl spise rozpacity, jiste v tom roli hralo i posmourne pocasi (takze jsem byl hned upozornen, ze tohle je ten skutecny finsky podzim). Presto jsem si rikal, ze takove ulice a kramky pamatuji z nekterych neprilis vzhlednych ulic Varsavy... Rozdil se pak da najit v detailech: ve kterem 130 000-vem meste v Cechach najdete prodejnu Bang & Oluffsen? Nakonec jsou v Oulu i docela pekna mista, jak se ostatne snazim ukazat na prilozenych fotografiich.
Setkani finskych sekci zacalo zpravami ze sekci, co kdo kdy (ne)udelal a (ne)dela, pak byla zprava NRa (Kati). A nakonec dosla i rec na jedno z nejklasictejsich temat ESN, totiz ESN a politika. Dovolim si o tom trosku pohovorit, takze pokud nemate dvakrat zajem, muzete nasleduji odstavec preskocit.
ESN ma ve svych stanovach napsano, ze je to nepoliticka organizace. Nicmene je pochopitelne, ze pri peci o zahranicni studenty se setkavame s dosti politickymi otazkami, jako je napriklad mezinarodni mobilita studentu atd. Tudiz nektere zeme (hlavne jizni) chteji vice zapojit ESN do politiky, treba tak, ze bychom se zacli vyjadrovat k tomu, co zahranaky trapi a snazili se lobovat treba v Bruselu. Existuje ovsem druhy proud, ktery reprezentuji najme severske zeme, ktere rikaji, ruce od toho pryc. Duvodu jsem plne porozumel az v Oulu. Vsechny finske (a zrejme i dalsi severske) sekce jsou cleny studentskych unii, pres ktere jim tecou penize. Cili bez toho, aby byly cleny unii, nemuzou existovat. A ESN sekce v principu muzou vyjadrovat politicke nazory, ale museji to cele predjednat s unii a vzdy museji byt tyto nazory v souladu s nazory unie. Cili pak by se mohlo stat, ze by ESN odhlasovalo nejaky nazor, ale pokud by Finove bylli proti tomu, muselo by tam byt napsano, ze finske sekce byly proti tomu (pak ten nazor ovsem ponekud ztraci vahu, ze). A aby to nebylo jednoduche, je tu jeste klicova otazka, co je to vlastne politicky nazor. Protoze ESN by mohlo mit nazor na "policies", ale ne na "politics". Jenze tohle v ramci ESN nekteri lide pro zmenu nechteji chapat. No, tak to je k tomuto tematu asi vse, doufam, ze jeste dychate.
Po temhle vsem jsme vytecne poobedvali v pizzerii Finlandia (od nadrazi doleva, a pak doprava, je to kousinek). Za 4,5 EUR salatu dle libosti a obrovita pizza (snedl jsem dve tretiny a zbytek si nechal zabalit). No uzasne, navic to prinesli za nejakych deset minut, zkratka blaho.
Odpoledne jsme se trosku prosli a pokoupili obcerstveni v Alku na vecerni sauna party a na vydali se na prezentaci Culture Passu, coz je projekt sekce z Oulu. Zahranicni studenti se muzou zapsat na kurz o cizich zemich a jejich kulturach (ktery pripravuji oni sami, rikaji vzdy neco o sve zemi) a dostanou za to pak kredity. Ta zajimavost tkvi vlastne ve spolupraci sekce se skolou: sekce sezene zahranicni studenti, ti de facto uci, ucitele na ne jen dohlizeji a nakonec jsou vsichni spokojeni.
Po popijeni, jezeni a saunovani jsme nakonec znacnym destem vyrazili do klubu 45. Ve sklepeni rockova hudba, v prizemi hospoda, v prvnim patre pak jakesi tanecni cosi, tam jsem vydrzel celych deset sekund, jinak jsem byl dole a uzival si tvrdsich rytmu, dokud tam nepustili neznamo jakou smes. Summa summarum jsem jeste s dalsimi "ucastniky zajezdu" dorazil domu nekdy po jedne. Vybavuje se mi, jak Kati vzpominala na jednu akci v Italii, kde organizatori patrili k nejvetsim paricum a rano vstavali kolem desate, jedenacte, bez ohledu na to, jestli ucastnici neco potrebuji ci nikoli. To je asi ve zkratce jeden z hlavnich duvodu, proc jsem se vydal studovat na sever a ne na jih .
Uz to asi prosvitlo trochu z textu, ale v Oulu jsem si uzil skutecneho finskeho podzimu, aspon tak to ostatni rikali, coz znamena, ze je posmourno a chcije a chcije...
V nedeli dopoledne jsem mel prezentaci o Buddy Systemu, jeho historii, budoucnosti a taky jsem se podelil o to, jaky/a by mel/a byt prezident/ka ESN sekce. Tahal jsem take z Finu nazor na to, co vsechno bychom mohli jeste v Praze delat, zde aspon nektere navrhy:

• vice se venovat ceskym studentum, kteri vyjizdeji do zahranici
• zavest vice kulturnich nabidek, tj. zahranaky informovat o kulturnich poradech, vice je brat na vystavy a koncerty (takze ne jen puste slaveni all the time :-))
• usporadat i nejaky ten drsnejsi vylet, cili batohy a les
• zprostredkovani ceske kultury organizovanejsim zpusobem, treba formou kurzu

Prezentace, obed a rozchod a prochazka po Oulu, k niz toho nebudu moc rikat, spise doporucuji se divat na prilehle fotografie a jejich popisky.
No, vikend byl uzavren sedmihodinovou cestou vlakem do Helsinek v docela rozsahle spolecnosti (NP se konala v Oulu, ac vice jak polovina ucastniku byla z Helsinek a 4 lidi z Turku, cili se vsichni museli trmacet na sever). Domu jsem dorazil po jedenacte vecer. Narocny ale zajimavy a poucny vikend.

> SUMMA SUMMARUM < Chtelo by to prozkoumat dalsi finska mesta, ale pokud je mi znamo, tak dalsi finska NP se bude konat v lednu v Helsinkach. Tak asi ne.

Zmizele vzpominky

[den 61, ctvrtek 27.rijna 2005]

Co ja jsem sakra dneska delal? Ach jo, kdybych ja si tak psal denicek poradneji a ne s x-dennim spozdenim.

> SUMMA SUMMARUM < Necham se zhypnotizovat, abych zjistil, co se vlastne delo :-).

Prvni snih

[den 60, streda 26.rijna 2005]

Prevaznou cast dne jsem se poflakoval doma kolem knih na marketing principles. Ostatne komu by se chtelo ven, kdyz se nam tu objevil prvni snih, ktery trpel znacnou breckovitosti.
Nakonec jsem ale stejne potreboval vyrazit: nakoupit neco k jidlu a taky sehnat v blizkem okoli. Jane ma narozky a vecer oslavu, tak je treba se predvest (ruzova ruze by to mohla spravit, myslim).
Cesta do supermaketu: mame dva docela blizko, ale ty jsou spise takove mensi. A pak jede vetsi dal, vedle zeleznicni zastavky, cili takovych deset nebo mene minut pres les. Predevsim jsem tam sel kvuli kvetinarstvi, ale to neni zas tak dulezite. Za zminku stoji pocasi - presne takove, jake miluju. Seda obloha, lehoulinke poprchavani, vichr a zima. Kdyz mate dobrou bundu a je vam teplotne dobre, tak je to proste blaho. A kdyz jsem se pak vracel proti vetru lesem, byl jsem naprosto blazen (hacek nad z, zadna carka nad a :-)). Jiste tomu napomohla jiz zminovana ruze, kterou krasne zabalili (to je tady zrejme zvyk, s ohledem na klima balit kvetiny do folie, pridat k tomu nadrzku s vodou, jakkoli to pak vypada jak kytka vrazena do sprcgumy, to zabalit treba do novin a to cele do normalniho papiru a ten zavazat na spicce pekne provazkem, zkratka kytka je jak v bavlnce). A taky tomu pomohl gastrnomicky zazitek: v nekterych supermarketech tady maji nakladane okurky v soudku. Jednou jsem to okusil, ale byly to jen obycejne kysele. Tyhle byly i slane. Ufff, to ja moc rad (i kdyz, pravda, ta posledni ze tri, ktere jsem zblajznul, byla preci jen nalozena az prilis).

Jane

Vecer jsem tedy vyrazil na oslavu Janinych narozenin (je to Danka, cili Jane se vyslovuje cesky, i kdyz ona se predstavuje s anglickou vyslovnosti). Jane jsem uz dneska potkal v pradelne, kam je pribehl jen v triku a sortkach (a botach). Ona tam byla zachumlana ve sve chlupate kapuce a byla ze mne takova mirne rozpacita :-).
K samotne akci asi nic moc treba rikat neni, snad jen to, ze Jane upekla vytecny cokoladovy dort. Dnes je to o samem jidle, mam ten dojem, a to jeste neni konec.
Odpoledne jsem zahledl Pierra, jak si jde jiz klasicky varit nejake testoviny. Glosoval jsem to: "Again pasta?" Prisvedcil, ze samozrejme ano. A pak to doprovodil zasadni vetou, ze totiz bez zensky by zit mohl, ale bez testovin ne. No, on je Pierre trosku svihlej, rikal jsem si.
Pak jsem sel do jiz zminovaneho supermarketu. A jeste kdyz jsem dovnitr nahlizel pres vylohy, zahledl jsem v casti s napoji krasne zelenozlate lahve. Plzen. No, on Pierre neni tak uplne svihlej, dovedu ho pochopit, kazdej mame to svy.

> SUMMA SUMMARUM < "Znal jsem jednoho, co vydrzel bez zeny, nelzu vam, ctrnact dni..."

Nejak se to tu pomichalo

...takze prispevek o Oulu neni na spravnem miste, no co nadelam, opravit to nejak nejde, respektive se mi nechce v tom nastavovani prilis patrat. Vsak vy se v tom jiste vyznate :-)

Co uz vim o Helsinkach

[den 59, utery 25,rijna 2005]

Dnes, o hanbo lenosti, jsem konecne rano povstal tak brzo, ze jsem byl schopen jit si zaplavat. Aby bylo jasno, bazen pres ulici je otevren jen do deseti rano... Je to jen takovy bazenek, zadne Podoli, ale to, ze je tak blizko, je skutecne luxusni. Tak nezbyva nez doufat, ze i v dnech budoucich najdu dost sil.
Dnes jsem zde poprve videl po ranu zamrzlou louzi. Zeby zima?
Dobu popoledni a vecerni jsem travil v mirnem poklusu, protoze krom nejakych skolnich veci jsem si objednal a posleze zakoupil listek na hokej (uz jsem o tom psal) a abych svoji kulturnost daval na jevu vicero zpusoby, prikoupil jsem k tomu i listek na Vltavu (Smetanovu) ve Finlandia Hall. Zelbohu nejsem hudebne vzdelan, takze mi furt nedochazi, jak muzou hrat samotnou Vltavu, kdyz cela Ma vlast je teprve dostatecne dlouha, aby se ji vyplatilo zaplnit cely koncertni sal a vecer. Tak me, prosim, pokud muzete, nekdo poucte. Predem dekuji. Stoji za podotknuti, ze jde o studentsky listek (na rozdil od hokeje, tam mam naopak nejlepsi tridu - na tom jsou videt moje preference), takze jsem mel skutecne bohaty vyber. Bud 18. rada uplne vzadu, nebo - 1. No, tak to holt budu mit dost hlasite.

Uklid listi pred Hanken (svedska ekonomka) / Tiding-up leaves in the front of Hanken

Jeste poznamka, vstupenky jsem kupoval ve Stockmannovi, kde mj. maji uschovnu kozichu v nejake studene mistnosti.
Po zakoupeni listku jsem mel sraz s Kati, se kterou jsme kratce probrali muj vylet do Oulu, konkretne pak moji prezentaci, kterou tam budu poucovat Finy; vazneji: prezentace bude o Buddy Systemu, navic se pokusim tam pridat i nejaka sva moudra o tom, jak ma asi ESN sekce fungovat. Nejde ani tak o poucovani, jako spise o sdileni zkusenosti, kterou jsou proste odlisne (s ohledem na jinou historii, pocet ESN sekci v zemi atd.).
Mimochodem, pred nadrazim jsem zahled jednu mne jiz znamou postavu. Chlapik, rekneme kolem padesati. Zastavil tenkrat i me s Kvituli. Plynne presel z finstiny do anglictiny a ze pry se potrebuje vratit rychle do Talinu, ale nema penize, toz esli bychom mu neprispeli. No, neprispeli. Takove firmy uz znam. Tentokrate jsem ho videl, jak se taky na nekoho vrha a zase neco loudi, jen by me zajimalo, jestli to byla stejna historka. Myslim, ze s timhle postrehem muzu rici, ze uz o Helsinkach neco vim. Postavicky vytvareji neco jako mentalni mapu mesta, kdo znate takoveho Bohouse ze Stareho Mesta, mi to jiste potvrdite. Vracel jsem se domu uz za tmy, coz vysvetluje dve fotografie. Treti je ukazkou toho, jak je to tu s travniky. Uzasne: stale primerene posekany, opecovany.
Vecer jsem, misto poradneho uceni se marketing principles, chatoval s Janou, spoluzackou z gymplu, ktera toho casu trapi bakterie teplotnimi soky kdesi v Jizni America (tu preziravost k presnemu geografickemu urceni si snad muzu dovolit, protoze i ona to misto nazyva dirou). Uz jsem se s ni nejaky ten mesic "nevidel", takze takova konverzace prisla vhod, navic je ted nase situace docela podobna... Jo, GJK...

> SUMMA SUMMARUM < Jsem zvedav, jake postavicky z jakych mest v jakych zemich budeme my, GJK 98, znat za takovych deset patnact let. Doufejme, ze mezi ne nebudeme patrit.

Den OSN

[den 58, pondeli 24.rijna 2005]

Dnes jsem mel druhe setkani s Visou, o kterem jsem uz psal. Helsinky obveseny finskymi vlajkami, tak jsem se zajimal, co to slavi dnes. Hle, on je dnes den Spojenych narodu. Dovolim si tvrdit, ze u nas o tom vi sotva par lidi, ze by se to snad slavilo jako statni svatek, to by se uz muselo zmenit hodne. Je zajimave to porovnavat s tim, ze do NATO Finove nechteji ani za nic, pri nejakem posledni referendu ci pruzkumu verejneho mineni (omlouvam se za tu nepresnost) se jich 90% vyslovilo proti. Cert vi, jak to interpretovat. Protoze na jednu stranu v NATO nejsou (to by mel medved radost :-)), na druhou stranu jsme od nich nedavno prebirali veleni v Kosovu. Mel bych to asi nekde zjistit, proc se jim vlastne do NATO tak moc nechce.
Po obede, ktery mi zase dal namet k prmysleni jsem se vypravil smerem plaz, a to s jedinym umyslem: zaplavat si. Snad to zpusobila prochazka kolem hrbitova, kdo vi, spise to ale byl docela silny vichr a vlny, ktere me nakonec odradily. Nadychal jsem se primorskeho vzduchu na plazi a zbabele vyrazil do teplejsich krajin.
Pred tim jsem jeste odevzdal hodnoceni clanku na marketing financial services, snad budou prijaty dobre, precetl jsem vse a snazil se do toho dat i nejakou tu vlastni myslenku, nicmene nelze zatajit, ze s takovym literarnim utvarem moc zkusenosti nemam (ano, ctenarsky denik jsem mel na gymplu vzdy hodnocen jako vyborny, ale to uz je davno a tam ta kvalita asi tolik nehorela).

Hrbitova mezi skolou a plazi / Cemetary between the school and the beach

Mam tady jeden orisek pro nemcinare. Kdyz jsem dorazil domu, zastihl jsem Pierra a Nadine ve vasnive diskusi o tom, jestli je rozdil mezi obcanstvim (citizenship) a narodnosti (nationality). Nadine argumentovala, ze je to to same, respektive prinejmensim nemcina ze to nerozlisuje a hned to dokladala vystupy z nejakeho internetoveho slovniku. Ja i Pierre jsme se ji snazili vysvetlit, ze je to nesmysl, protoze jsou to pomerne zasadne odlisne veci (nejjednodussi argument: kupovane pasy). Ale ani jeden z nas neni honen v nemcine, abychom ji to mohli vysvetlit. Eva, jako vytecna nemcinarka, mi pak tvrdila, ze samozrejme i nemcina to jednoznacne rozlisuje. Tak fakt nevim. Ale trosku ve mne pochybnost hloda, protoze mi porad neni jasne, proc je v databazi CEMSu pri registraci mozne vyplnit dve narodnosti (no, mozna, kdyz jsou rodice jinych narodnosti).
Pri mem neuspesnem plaveckem pokusu jsem si uvedomil jednu trivialitu, ktera verne ilustruje, ze preci jen Helsinky jsou ponekud severneji nez Praha: slunce tady ted nehreje. Pritom v Praze slunce hreje i v lednu, tady to nezvladne ani na konci rijna (v Praze jsem to zkousel v plavkach, cili o tom neco vim). Tak to jen takove odboceni.
Nejak to mam dnes casove pomichane, ale to snad nevadi: cestou domu jsem si jeste koupil jednu vonavou svici, abych trosku zutulnil svoji celu. Videl jsem tam i jednu temer kostelni (barvou a vyskou), ale nakonec se mi za ni nechtelo davat 5 EUR, takze jsem zustal u mensi zelene, ktera mi tady ted verne sviti.

Slunecny den (kousek od skoly) / Sunny day (near to the school)

Vecer jsem se lehce poflakoval po Interent a uzival chuti Becherovky, kterou jsem dostal pridelem od Evy (prijel za ni jeji mily a samozrejme privezl proviant). Planoval jsem i druhy vylet do Talinu, ale nakonec to bude tak, ze nepojedu ja za Maiou, ale ona sem, protoze Kati bude mit brzo narozky, tudiz to oslavime mezinarodne a v ESN duchu.

> SUMMA SUMMARUM < Asi jsem prilis zimomrivej. Bude treba se otuzovat mnohem drsneji, myslim.

Podzimni nalada

[den 56 a 57, sobota a nedele 22. a 23.rijna 2005]

Od koleje k zastavce (se svickou na chodniku) / From the dorm to the bus stop (with a candle on the pavement)

Lucky strike (ctete foneticky, stejne jako Spejbl jeste ve Skupove podani, jako vyraz hrube nespokojenosti) co ja to vlastne delal? Pozoroval jsem pocasi, tedy hlavne to, jak bylo v sobotu superhnusne (a Niilo se zrovna zenil), sel jsem si vyprat, trosku jsem se byl taky projit a sam pred sebou predstiral uceni. A udelal jsem par fotek.

> SUMMA SUMMARUM < Kouzlo pomalych dnu