Nejslavnejsi Fin(ka)

K tomuto prispevku jsem nebyl inspirovan Nejvetsim Cechem, ale, jako jiz nejednou, obycejnym clankem v Helsingin Sanomat.
Pani redaktori na to sli docela moderne, takze zadny Marek Eben a spol., ale vzali jmena asi 160 slavnych Finu a sledovali, kolik odkazu jim ukaze Google.
Sem s vysledky:

1. Linus Torvalds (Linux mastermind) 2 160 000 odkazu
2. Kimi Räikkönen/Raikkonen (pilot Formule 1) 401 000
3. Darude (zpevacka) 252 000
4. Mika Häkkinen/Hakkinen (byvaly pilot F1 a mistr sveta) 214 400 [vice]
5. Jean Sibelius (skladatel) 180 000 [vice]
6. Renny Harlin (filmovy reziser) 150 000
7. Ville Valo (zpevak skupiny HIM) 147 000
8. Alvar Aalto (architekt) 139 000 [vice] [vice]
9. Tarja Halonen (finska prezidentka) 121 000
10. Erkki Liikanen (guverner Finske narodni banky, byvaly komisar EU) 120 000

a dalsi
Aki Kaurismäki (111 000)
Jorma Ollila (47 500).
Carl Gustaf Emil Mannerheim (76 500) [vice]
Tove Jansson (54 800) [vice]
Mika Waltari (23 800) [vice]

Mimochodem, Carl Gustaf Emil Mannerheim byl zvolen nejvetsim Finem loni ve finske verzi Nejvetsiho Cecha.

> SUMMA SUMMARUM < Je to zajimava spolecnost. Co to rika o tech lidech a co o uzivatelich Internetu? V souvislosti s netem asi Torvalds neprekvapi. Ale treba to, ze nejaky zpevak pred Mannerheimem... No nic. Rad bych si vsechny ty odkazy precetl, abych vedel, mezi jakymi lidmi to vlastne bude pobyvat. Nevim nevim, kolik casu budu mit. Jeste, ze aspon ty muminky mam proctene :-).

Something completely different

Sice se snazim venovat tenhle blog studiu ve Finsku a prinalezejicim vecem, ale nejen zemi lesu a vod ziv je clovek, takze prikladam tri citaty z dnesniho dne.

Prvni se mi prihodil rano, dostal jsem jej na mobil od meho velmi dobreho pritele: "Hura, hura hura :) 55% francouzu zamitlo evropskou ustavu :)" Vecer to pak doprovodil: "Zdravim :) tedy musim rict, ze cely dnesek prozivam v eu(ro)forii :) zlati zabozrouti :)" No, sice jsem tak uzasny den nemel, ale naladu mi to zvedlo taktez, to jo.

Druhy citat jsem zaslechl pri ceste na Hlavni nadrazi proslulym Sherwoodem. Vedle obejdu na lavickach tam jsou ted v posledni dobe i chlapici v kosilich a kravatach, kteri odchytavaji lidi pro T-Mobile ci co (to pak uvazuji, co je horsi). A vedle jednoho z nich sedel takovy zvlastni typek a mudroval: "...veci nemusej' mit smysl, kdyz muzou byt pekny..."

A ten treti jsem zaslech na zacatku Melantrichovy ulice, kde policista vyplnoval jakysi papir s jednim zebrakem. Prislo mi ho trosku lito, toho zebraka, i kdyz vypadal docela jurne. Del k policitovi: "...nejak zit musim..." - bylo mi ho lito jeste vice - "..ale jit do prace nechci, to rikam na rovinu..."

> SUMMA SUMMARUM < Pry vsechno souvisi vsechno se vsim. Tak si to preberte :-).

Finsko a jaderna energetika vubec

Clanek v Hospodarskych novinach me vyprovokoval k tomu, abych se podival na vztah Finu k jaderne energetice.

Ve zkratce o cem je clanek: Jde o rozhovor s pani Anneri Nikula, viceprezidentkou finske energeticke spolecnosti TVO. Rozhovor byl (zrejme) vyprovokovan tim, ze TVO "začala v květnu hlavní stavební práce na novém bloku jaderné elektrárny v Olkiluotu. Ten bude v zemi celkově už pátým. Přijde na tři miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun, a je financován výhradně ze soukromých zdrojů. Osazen bude prvním evropským tlakovodním reaktorem EPR o výkonu 1600 megawattů, který představuje novou generaci jaderné techniky. Zkušební provoz začne už koncem roku 2008." V rozhovoru pani Nikula vysvetluje, jake energeticke zdroje se budou vyhledove stavet ve Finsku (mj. obnova uhelnych elektraren) a jaky byl postoj verejnosti k dane elektrarne ("Dnes asi čtyřicet procent Finů náš program podporuje, naopak zhruba dvacet pět procent jich je proti, nebo není rozhodnuto. Zbytek lidí to nezajímá.").

Po mensim porozhlednuti jsem nalezl i nasledujici:
Dalsi clanek z Hospodarskych novin nazvany "Jak se stavi reaktor", v nemz se mj. pise: "Šestitisícová obec Eurajoki, na jejímž území se nachází elektrárna Olkiluoto, výstavbu nového jaderného bloku vítá. Místní jsou nadšeni i tím, že ve zdejší lokalitě vznikne hlubinné úložiště použitého paliva pro celé Finsko. 'Byla to těžká soutěž a jsme šťastni, že jsme zvítězili,' komentoval v deníku Süddeutsche Zeitung šéf obecní rady Juha Jaakkola zápas o úložiště svedený s Loviisou, kde se provozují další dva finské reaktory typu VVER ruského původu." Hersoft, tak bud je to kachna, nebo jsou prinejmensim nekteri Finova a nekteri Cesi z uplne jine planety... Ale proc?

Trochu odpovedi nabizi reportaz Ceskeho rozhlasu, z nichz cituji: "Finsko je velmi zvláštní zemí. Už jen proto, že Finové jako jediní z rodiny západoevropských zemí začínají stavět další jaderný reaktor. V zemi tisíců jezer se netěží téměř žádná fosilní paliva a vodní elektrárny vyprodukují jen 16 procent roční spotřeby enenergie. Každá třetí prosvícená kilowatthodina tak ve Finsku pochází z jaderné elektrárny."
Ve svetle vsech mych (zajiste velmi rozsahlych :-)) znalosti o Finsku neprekvapi ani nasledujici cast: "Na rozdíl od temelínské jaderné elektrárny zde ale nebyly žádné problémy se spouštěním: 'Pokud si to vybavuji správně, tak to trvalo pár měsíců. Každopádně nešlo o žádná zdržení plánu,' říká jeden ze zaměstnanců elektrárny a znuděným hlasem dodává, že neplánované odstávky tu také téměř neznají. 'Žádné závažnější problémy, snad jen loni nějaké lokální závady. Ale nic zásadního.' "

O vztahu finskych politiku (kdyz uz ne Finu obecne) vypovida dosti clanek z bbc.cz. Ve vlade hlasovalo pro novou elektrarnu 10 clenu, 6 bylo proti. Nalay mezi poslanci byly 3:3:3.

V souvislosti s novou jadernou elejtrarnou stoji za zminku, ze svuj podil na ni bude mit i Škoda JS.

Aby tenhle muj prispevek nevyznel tak optimisticky, mrknete se i na Nuclear Madness Info Center. Mj. se pise o tom, ze podpora verejnosti neni tak zasadni, jak se tvrdi. Pocet podporovatelu jaderne energetikcy prevysil pocet odpurcu v roce 2003. Ale jak stranka rika, byl to pouze vysledek propagacni kampane.

Kdyz uz jsme u propagace, tak nesporne stoji za to mrknout se na to, jak se da propagovat ukladani jaderneho odpadu. Fakt ze jo, kam se na ty Finy hrabem :-).

A kdyz uz od primarniho tematu (studium ve Finsku - pripominam) opravdu odbiham, mrknete se i na krasne fotografie jadernych elektraren. Stoji to za to :-).

> SUMMA SUMMARUM < Tak nevim. Ze by nas zase v necem predbehli? V jaderne energetice se certa stareho vyznam, ale jsem pro ni. S mym laickym rozumem mi prijde jako podstatne !zdravejsi" nez tepelne elektrarny a vitr... Toho je u nas proste malo.

Cesi - studium - Finsko II

Kdz jsem psal svuj prispevek Cesi - studium - Finsko, neopatroval jsem ho rimskou jednickou, protoze mi nejak nedoslo (ach ta inteligence), ze urcite narazim na dalsi stranky Cechu, kteri kdy meli neco spolecneho se studiem ve Finsku. Stalo se ovsem, takze nyni pridavam rimskou dve.

Zacneme.
Jirkova stranka je blogem klasickeho typu. Jirka je studentem Mendelovy zemedelske univerzity v Brne. Studoval v letnim semestru 2004 v Oulu. Snad i kvuli zamereni sveho studia dost zcestoval finske narodni parky, o cemz najme jeho denicek vypravi.

Dale je tu stranka Jakuba Jelinka, ktery studoval na Provozne ekonomicke fakulte Mendelovy univerzity a sve finske studium stravil na University of Joensuu. Stranka je doporucenihodna jednak kvuli vytecnemu popisu veskere administrativy spojene s odjezdem (i kdyz je to z roku 2004, takze uz muze byt jina), jednak kvuli perfektnim (kvalitativne i kvantitativne) fotkam (napriklad vylet na Koli a krajina a kostely).

Pak jsem taky nasel spis clanek nez stranku o studiu v Helsinkach - konkretne slo o studenta FSV UK. Par fotecek, trocha povidani ( priroda v Helsinkach, setreni aneb penez neni ve Finsku nikdy dost, sauna aj.). Dosti strucne, ale proc ne?

Denicek Evy Satkove pochazi ze skolniho roku 2003/2004, kdy studovala v Jyvaskyla International Business. Stranka vypada na prvni pohled skromne, ale cteni stoji za to. Vybiram aspon par dousek:
"Nebudu a nechci být manager firmy expandující na zahraniční trhy. A nechci pracovat na projektech, které radí firmám, jak přesvědčit zákazníky, že potřebujou zrovna tenhle a tenhle produkt a nechci být manager týmu, který má za úkol vymyslet strategii, jak vytlačit našeho největšího konkurenta na trhu. Nevím. Jsem tu pro angličtinu a jsem tu pro získání dovednosti pro práci, ve které snad uvidím smysl a budu ji chtít dělat. No uvidíme, co mě potká. Lehce se to říká."
No, nemuzu ric', ze bych obcas takovymi myslenkami na(ne)stesti jen obcas netrpel.
"Škola je hodně moderní, vypadá to u nás skoro jako v těch amerických filmech z prostředí středních škol. Systém výuky je naprosto odlišný od systému výuky na ekonomce v ČR. V průběhu roku tu nejsou dva, ale čtyři semestry. Předměty jsou zaměřeny opravdu hodně prakticky, nejde se hluboko do teorie, vysvětlí se jen základní principy a souvislosti, většinu práce v hodinách zabírá řešení a diskuze nad konkrétními příklady - ať už skutečnými nebo vymyšlenými. Jen pro málo předmětů je potřeba kupovat si učebnici a jen v málo předmětech se dělá konečná zkouška či test. Většinou se předměty zakončují prezentací. Učitel určí obecný okruh, odkud si můžem téma své prezentace vybrat, jak dlouho by měla trvat, po kolika lidech by měly být skupinky. Konkrétní téma si pak vybíráme a zpracováváme sami ve skupinkách. Na konci semestru to pak prezentujem třídě. Nejčastěji s pomocí PowerPointu.
Zrovna dneska jsem absolvovala svou první prezentaci. O konfliktu v Čečensku. S Edgardem z Holandska a Claudií z Rakouska. Měla jsem hovořit o historii konfliktu a byla jsem nervózní týden předem. Ta představa, jak stojím před plnou třídou a hovořím a ještě k tomu anglicky, strašné... Nikdy jsem nic takového nedělala ani na střední ani na vysoké. Stálo mě to hodně sil a odvahy:) Teď už to mám za sebou a myslím, že to nebylo úplně strašné. Taková potřebná věc, umět mluvit na veřejnosti a nikdo nás to doma na škole neučí. Tak se to musím naučit tady a rovnou v angličtině:) Zítra mám další prezentaci, sama, o Václavu Havlovi a ve středu další."
Jen si tak rikam, kolik nasich ucitelu kdy slyselo tu starou poucku, ze nejvice se clovek nauci, kdyz uci nekoho jineho. Zrejme vetsina z nich timto dotcena nebyla (jinymi slovy ta poucka by se dala doplnit tak, ze to plati na vsechny, krom ucitelu... - dobry paradox).
Jo, abych nezapomnel, doporucuju fotky, jsou tam i kousky z Moskvy a Petrohradu.

A na zaver stranka opet o Jyvaskyla - Bohunka Loucimova tam studovala psychologii. Z jejich postrehu vybiram:
"Ještě před tím, než jsem si doma stačila zabalit kufr, mě kontaktovala má tutorka. Hned v prvním dopise se mi tak představila finská studentka psychologie, asi tak stejně stará jako já, jejíž svěřenkyní jsem se stala pro všechny důležité i méně důležité záležitosti spojené s mým příjezdem a pobytem v novém prostředí. “Ničeho se neboj,” psala, “všechno zařídíme, všechno zvládneme, od toho jsem tady. A v kolik že tě vlastně mám vyzvednout na nádraží?” I kdyby mě nakrásně chtěl přepadnout strach a následně kulturní šok, nebyla prostě šance. Od počátku jsem se díky finskému smyslu pro pořádek, organizaci a péči o lidi cítila jako v bavlnce. Má tutorka Saara mě opravdu čekala na autobusovém nádraží v Jyväskylä a skoro jako můj osobní agent realitní kanceláře mě uvedla do nového kolejního apartmá, nacházejícím se v prostorném ubytovacím komplexu nazvaném Studentská vesnice na okraji Jyväskylä."
K tomu jen tolik, ze u nas tohle uz taky funguje. A dobre :-).
"V neposlední řadě jsou tady, jak se zdá, po všech univerzitních kancelářích rozmístěni ti nejlaskavější a nejochotnější lidi, kterým není nikdy za těžko s čímkoli studentům pomoct."
No, tak tohle u nas uz tak moc asi nefunguje...
Kazdopadne, pokud mirite do Jyvaskyla, tenhle kratsi clanek si prectete.

Tak to je prozatim vse, pokud narazim na dalsi zajimave studentske stranky o Finsku (nebo o nejakych vite), sem s nimi.

> SUMMA SUMMARUM < Jen me tak napadlo, ze by bylo docela zajimave vzit vsechny tyhle studentske texty a zjistit, ktera slova se v nich vyskytuji nejcasteji. A soustredit se na slova, ktera popisuji lidi, styl vyuky a celkovou naladu. Jak by to asi dopadlo...

Finsko a vojna

Narazil jsem na clanek Helsingin Sanomat. Uz jen jeho nadpis je pro Cecha (ktery uvazoval o tom, ze pujde studovat do Vyskova na Vysokou skolu pozemniho vojska) z krajiny snu a pohadek: "Pruzkum ukazuje ohromujici podporu povinne vojenske sluby". No, to stoji za precteni.

Podle pruzkumu by tri ze ctyr Finu slouzili v armade, i kdyby to nebylo povinne.
Podle profesi je podpora soucasneho systemu takovahle:
-studenti 63 %
-manualni pracovnici a vyse postavene "bile limecky" (rekneme intelektualni pracovnici) 77 %
-nize postavene "bile limecky" 78 %
-zemedelci 80 %
-podnikatele 82 %
-duchodci 84 %
Napadaji me jen banalni intepretace: duchodci kdysi sami valcili, podnikatele chteji uchovat zemi takovou, jaka je (dobra k investicim), zemedelci jsou svazani s pudou a studenti jsou holt laxni (jenze davat slovo "laxni" vedle 63 % je dost odvazne).

Zajimalo by me, jak by takove pruzkumy dopadly v jinych zemich (radeji nerikam u nas). Za svych mezinarodnich zkusenosti zazivam historky o tom, jak kamarad velel nekolika tankum, z nichz dva skoncily v jednom dome (Svycarsko), jiny (Svedsko) mi zas poslal roztomilou fotografii ve vojenskem s kulometem na rameni. (Ani jeden z te sluzby dvakrat nadsen nebyl.) A vzpominam na party ve studentskem dome v Helsinkach, kde v prizemi jsou mramorove desky se jmeny clenu studentskeho spolku, kteri padli za nezavislost Finska. A taky vzpominam na to, jak jeden z Finu (clovek zaraditelny do kategorie "paric") jednu z tech desek polibil.

> SUMMA SUMMARUM < V Peliskach Kodet krici: "Neni vojak jako vojak!" Ja bych mohl kricet: "Neni zeme jako zeme!" Jen si tak rikam, kde se to v lidech bere. Mozna, ze se ale veci (vztah lidi k aramde) meni k lepsimu, jak naznacuje Vaclav Marhoul. I kdyz on zrovna reprezentativni prislusnik tohoto naroda, pravda, neni...

Studentske overaly

Clanek v Helsingin Sanomat mi konecne trosku osvetlil (nejen) finskou tradici studentskych overalu (ci kombinez, chcete-li).
Abyste meli predstavu, oc vlastne bezi, zde je nekolik inspirativnich obrazku:
slecna i s helsinskou katedralou, finsky student v modre nalade, krasna ruzova teoreticka fyzicka a jeden opravdu zaslouzily - 14-kilovy.
Na kombinezy se nasivaji (nikdy nelepi) nalepky jinych skol, prip. z ruznych akci (hospodske stafety aj.), podle tradice je zakazano je myt (ale ty co jsem videl, tak byly docela ciste, takze?), barva urcuje skolu (takze ekonomove maji napriklad dolarovou zelen).
Cele to vzniklo ze studentskych uniforem 19. stoleti, ktere davaly najevo, ze studenti patri pod univerzitni jurisdikci. Samotne kombinezy se ovsem objevily az v 70. letech 20. stoleti na jihu Svedska - jako levnejsi verze oficialniho obleceni (jak proste, mily Watsone).
"And when the Swedes do something first, the Finns will follow." Takze ve Finsku se kombinezy poprve objevily na helsinske technice v roce 1979.
A to je vse, co jsem k tomu zatim objevil.

> SUMMA SUMMARUM < Ted je tu zasadni otazka, jestli si mam nebo nemam brat do Helsinek siti. No, hodi se asi vzdy. Kolik takova kombineza muze stat? To bych si mel asi taky zjistit. A popremyslet o tom, jestli neco takoveho bude nekdy i u nas. Hmmmmm (neco me napadlo). Studentske unie a organizace se pomalu zacinaji matorit a mensi parici nez Finove snad nejsme. Jen to nesmi byt v kombinaci bledemodra - cervena, to by nemuseli Mladi konzervativci rozdychat :-).