Priority zivotni

[den 112, ctvrtek 15.prosince 2005]

Den travim prozaicky, venuju se fuzim a akvizicim, je to zajimave, ale je toho hodne.
Pak mam telefonat s jednou finskou kamaradkou - mam tady nejaky neblahy vliv. Jedne Fince objevili diabetes, tehle celiakiji (ci jak se ta nemoc, mate bezlepkovou dietu, jmenuje). Clovek pak vidi, ze zivotni priority jsou veci hodne relativni. Vedeli jste, ze pri bezlepkove diete se krom pizzy nesmi ani vodka?
Vecer mame zaverecnou cemsovskou party, kde se snazime uvitat i nove prijate Finy, ale oni se tak nejak strani, takze spise drzej pospolu ti starsi. Jsou tam i nejaci absolventi - jednu slecnu jen tak pohledem odhaduju na konzultantku. A taky ze jo, tahle krevni skupina se proste nezapre, co delat. Celkove je to mila akce, dosti pripraveneho jidla, mile povidani a tak vubec.

Paulis

Dalsi faze zdejsiho louceni. Po tehle akci, ktera se kona v sidle studentske unie, se jeste presouvame o par pater nize do hospody, kde po mne potupne vyzaduji prukaz totoznosti :-). Ale Kozlik byl dobrej, to zase jo.
A v pondeli me ceka telefonicke interview s Nemeckem, mel bych si tam, kdyz Buh da, odbyvat letni staz. Na 6 mesicu.

> SUMMA SUMMARUM < Nechci byt banalni, ale preci jen, obcas se stavaji veci, ktere cloveku preci jen dosti razne pripomenou, ze zdravi je jen jedno.

Na vysvetlenou

Prihodila se mi prace, procez ma aktivita je ted dosti omezena, nicmene dopisu vse, co ma byt dopsano. Ale asi to holt nebude hned, i kdyz tech par dnu, co zbyva, by nemelo byt tak strasnych. Takze s chuti do toho.

Unava, takova strasna unava

[den 111, streda 14.prosince]

Odevzdal jsem posledni personal reflection na design, tohle byla prijemna povinnost, reagovat na vesmes kvalitni hodiny cloveka moc usili nestoji. Kez by to tak fungovalo i na east west... Odevzdavam to v kancelari jedne z pedagogezek a jen obdivuju ty fantasticky mistnosti. Ach jo, ten severskej design mi bude skutecne chybet, proc to nepriznat.
Po tehle krasne zkusenosti me ceka dalsi fantazie, tentokrate z rodu tech ironickych: Tiina, nase milovana a povestna CEMS koordinatorka, mi sice potvrzuje vsechna lejstra, ale take potvrzuje, ze si pristi tyden asi bude brat dovolenou. Nejak mi unika, ze si chce brat dovolenou v momente, kdy vsichni zahranaci odjizdeji. Az ji tam nenajdou, tak jiste budou mit velkou radost. Ale tahle zvest se siri, takze snad ji chytnou zavcasu. Vsak on si na ni chce helsinskej CEMS Club stezovat, protoze tahle osoba je skutecny darek (jedna z mala skvrn na zdejsim pobytu).
Rusim ucet v bance, pani urednice je mila a dokonce i hovori anglicky - narazil jsem tam tehdy na jednu, ktera nehovorila, ale zase byla te lasky a mile me odkazala na jinou. Vzpominam na vyrizovani uctu v CS s jednou moji buddynkou. Chlapik za prepazkou evidentne anglicky umel, ale mluvil jen cesky. Na 99% to bylo tak, ze za jednani v anglictine bankja vybirala extra penize, takze on, kdyz jsme mu nic neplatili, musel mluvit cesky. Jo, logika (taky)kapitalismu se ubira netusenimi cestickami (jakkoli by vsechny mely ustit v jedinou). Tak tedy rusim ucet, odevzdavam kartu a koukam, jak ji pani prestrihava. Uz to konci...
Po navratu domu jsem totalne tuh (nevim, co me vic vzalo, zdali kancelare, Tiina nebo kreditka). Uleham a trosku relaxuju, ale stejne je ten vecer taovy dosti mizejici...

> SUMMA SUMMARUM < Po par tydnech ve Finsku jsem si rikal, ze jsou si ty nase zeme vlastne naramne podobne a ze moc rozdilu neni. Ono to tak jednoduche nejde. At uz jde o tu anglictinu, kterou se nekdy umi ale nemuze mluvit, nebo o tu architekturu, ktera, snad to nebude prilis basnikce, odrazi dusi nekdy az prilis (viz jihlavsky spalicek, kuprikladu).

Koncert

[den 110, utery 13.prosince]

Vanocni koncert / Christmas concert

Dnesek byl na zaznamenanihodne udalosti relativne chudy. Pres den jsem koukal do fuzi a akvizic a vecer vyrazil s Evwama do nemeckeho kostela na koncert divciho sboru nasi skoly (nebo studentske unie?). No krasa. Sli jsme tam najme proto, ze tam zpiva Henna. Vyplatilo se, kostel mel krasny interier, vladla tam dustojna a svatecni atmosfera a Ticha noc ve finstine taky stala za to. A vecer jsme meli takovou mensi oslavicku, neb Pierre to zitra bali a jede domu. Spolecenstvo se zacina rozpadat. Ale Pierra uvidim o Vanocich, vyrazi chlapec cestovatelska i s pritelkyni do Prahy.

Katedrala / The Cathedral

> SUMMA SUMMARUM < Dnes bez sumara, nic me nenapada.

Loucime se

[den 108, pondeli 12.prosince]

Dnes jsem obedval s Visou, jak to tak pisu se zpozdenim, tak si nejsem jist, esli to byl ci nebyl posledni spolecny obed. Rekl bych, ze ne, ale ono vam je to stejne jedno :-).

Big Boss

Odpoledne posledni hodina fuzi, kterou jsem si docela uzil: uz jsem psal o tom, ze budu hrat sefa jiste americke zmrzlinarske firmy. Nakonec to bylo vytecne, uz proto, ze se me nezeptali na ty nejhorsi otazky (proc jsme vyhodili nejake lidi, ac jsme slibili, ze nikoho vyhazovat nebudeme, a taky proc jsem byl prijat na sefovske misto, i kdyz to neodsouhlasil zakladatel firmy). Ale celkove to bylo dobre i proto, ze jsem moc hrichu obhajovat nemusel. Pilne jsem studoval stranky firmy (cca 4 roky pote, co se odehravala "ma" tiskova konference po prejeti firmy) a zjistil si, ze Unilever na nich skoro neni zminen (respektive je, ale da to fakt hledani). Vcelku logicky. Obe firmy jsou zcela rozdilne a Unilever se snazi neznicit hodnotu Ben&Jerry's, ktera tkvi v jeji nekonformni image. A v tomhle duchu jsem i vedl svoji "obhajobu" - a ono se obhajuje dobre, kdyz se hajite logicky. Aspon mne to tak prijde. Zkratka libilo se mi to, mym tazatelum snad taky a hlavne se to libilo Samimu, milovanemu profesorovi.
Po vzdelavani a celem tom zdejsim semestru prisel vecerni cas a s nim i rozluckova party studentske unie. Bylo to docela pekne, dostali jsme vsichni rocenky, nechali si je ruzne podepsat a podepisovali (ja to radsi psal cesky, aby snad nekdo nezpochybnoval muj zdravy rozum). Pokecal jsem docela dlouze s Alessandrou, zamyslela se nad tim, co chce vlastne delat. Jo, tak tenhle problem je v posledni dobe docela popularni (...). Prijde mi, ze cim vice ma clovek moznosti, tim se citi casto hur, protoze co si jen vybrat? Byl na to i nejaky vyzkum, kdy se na policku v supermarketu dalo nejdrive 6 znacek nejakeho vyrobku (fakt si nepamatuju, co to bylo, ale ono je to skutecne jedno), pak jich tam hoooodne pridali (tusim, ze jich bylo kolem 20). A meril se jednak cas rozhodovani pred tou polickou, jednak spokojenost zakazniku po nakupu. V druhem pripade znacne vzrostl cas vybirani a znacne poklesla i spokojenost. Jo, zlaty prazdny kramy :-).
Ale to jsem odbocil. Alessandra jeste podotkla, ze nema rada Spanely, protoze se hned kazdeho dotykaji, a take se ji moc nezda Finsko, protoze jsou tady v kavarnach vsichni potichu (je Italka). Coz mi pripomina historku meho bangladesskeho kamarada, ktery prijel studovat do Ceskoslovenska v roce 1987. Priletel sem v nedeli a rovnou ho odvezli do Podebrad. Z prelidnene Bangladese do posmourneho komunistickeho nedelniho odpoledne na podebradske namesti. Uplne si predstavuju tu jeho strasnou osamelost.

Vojta - Jessica

A zaver k Alessandre - ona je z Milana, minimalne tam studuje. A svoje zamysleni o narodech a pronarodech uzavrela tim, ze skutecne nevi, jestli by spise chtela zit ve Finsku nebo v jizni Italii (kdyz uz by teda musela :-)).
Skoncil jsem docela brzo, jel jsem autobusem ve 2340 (to vy jste meli teprve 2240). Pravda, byli jsme ponekdu veseli, navic duch lotrovin jde zpravidla ruku v ruce s duchem kolektivnim, takze jsme s Ewvama a jeste nekym (kdo to sakra byl?) navstivili neboheho Edgara v jeho komurce. No, mel radost prevelikou.

> SUMMA SUMMARUM < Koukam tady na ty fotky a nerekl bych, ze jejich kvalita ma vzestupnou tendenci. Snad tak jeste tu autenticnost. To je tim divnym pocitem, snad smutkem.

Nic zvlastniho

[dny 106 a 107, sobota a nedele 10. a 11.prosince]

Sobota a nedele nebyla poznamenana zadnou velkou zaznamenanihodnou udalosti. Poflakovani, uceni se, sauna, v nedeli organizaca spolecne fotografie. Vsjo.

Abyste nerekli, ze jsem dnes skoupy na slovo a obraz, tak se aspon mrknete na tenhle moooooc zajimavy obrazek.

> SUMMA SUMMARUM < "Co rici? Kdyz voda vari na konvici a vecera ubyva."

Nocni hudba

[den 105, patek 9.prosince 2005]

Noc na dnesek jsem stravil radostmi designu, ale jak jsem jiz psal, uci se to dobre (jednak kvuli jakesi imanentni zabavnosti a jednak kvuli tomu, ze na hodinu pripadaji v prumeru dve skutecne zajimave a hluboke myslenky). Takze pres noc jsem srotil, pri tom proklimbal asi tri hodky a k ranu (cca v sest) poslouchal vysledky posledni velke party pro cizince, na kterou jsem ze zrejmych duvodu nesel. Nejprve jsem nevedel, co je to za divny zvuky, pak mi doslo, ze to si Michael vymenuje nazory se zachodovou misou.

International Design Business Management

S tim klimbanim pri uceni to je uz takova klasika: tak do jedne dvou jsem cerstvej, pak me zacne pritahovat postel a konci to pospavanim, ktere se dle okolnosti protahne do tri az do peti. A pak jsem uz osvezen. K osvezeni muze prispet treba vytecne hrajici Beat, kde to meli dnes rano naprogramovane skutecne vyborne, takze doslo i na Prusu od Fananka. V temnote a s designem si clovek tezko muze predstavit lepsi spolecnost (lepsi nez prazdna a falesna tanecni hudba na CEMS party)!
Rano vyrazim do skoly jeste za tmy a jen s udivem pozoruju jednoho manika jak vyrazi smele na kole, s kopecka sjizdi jakoby se nechumelilo - snin nesnih, led neled. Finove jsou na tohle skutecne machri. Na posledni hodine mam nasi prezentaci o Design Foru, meli jsme pekne barevne slidy, ale obsahove to zas tak velky odvaz nebyl, ostatni to meli mnohdy lepsi. Mozna i proto, ze oni to meli o konkretnich firmach. Zajimave bylo porovnani firem Polar a Suunto; mezi studenty je i jedna trosku starsi dama, ze ktere vylezlo, ze byla marketingovou manazerkou Suunta a pri porovnavani firem jen rekla, ze by nemely moc souperit a spise se spojit nebo spolupracovat, aby mezinarodne lepe uspely. Nevim nevim, kolik lidi v CR uvazuje timhle zpusobem. Obavam se, ze jich moc nebude :-(.
A pri hodine cucham ke svemu svetru a citim stale krb a srub...
Odpoledne prisla kyzena pisemka z designu. Otazky si moc nepamatuju, ale celkove jsem z nich mel docela dobry dojem. Jedna otazka byla za 50 bodu (ze sta). "Popiste nejakou designovou firmu a pouzijte k tomu modely vylozene na hodinach." No. S ohledem na to, ze my jsme zadnou designovou firmu neanalyzovali a ze o ostatnich jsem si toho tak moc nepamatoval, tak jsem musel prijit na nejakou vlastni. Vybral jsem si Linet - doporucuju prosmejdit jejich stranky, je to skutecne fantasticka spolecnost. Muj problem byl trosku v tom, ze jsem o nich cetl asi vsehovsudy tak tri clanky (vy si muzete pocist napriklad toto 1, 2, 3), takze jsem musel dost varit z vody. Ale nakonec to snad nebylo tak strasne. Eva si vybrala Skodovku. K tomuhle jen drobny casovy skok: na dalsim terminu testu uz bylo jasne receno, ze se musi jednat o spolecnost probiranou na hodinach. Takove potlacovani kreativity :-).

Losovani MS / Football WC ballot

Den plny zazitku nejlepe zakoncit oslavou, tentokrate Jeromovych narozenin. Koupili jsme mu pekne tricko (viz obrazek) a na oslave same sledovali i losovani fotbaloveho MS. Domu jsem dorazil neco kolem pulnoci a ladne zaplul do postele.


> SUMMA SUMMARUM < Kdyby tak tech designu bylo vice...

Ledova voda na nahe kuzi

[dny 103 a 104, streda a ctvrtek 7. a 8. prosince 2005]

Prakticky posledni hodina designu, protoze pak uz budou nasledovat jen studentske prezentace. Tentokrate tam byl chlapik, odkud to sakra byl?, ktery ukazoval ruzne statistiky ukazujici roli designu v konkurenceschopnosti ekonomik a zvlaste pak te finske. Ono je to trosku jako s tim vejcem a slepici: co bylo driv? Neboli je pravdepodobnejsi, ze design muze nastartovat konkurenceschopnost, nebo ze design prichazi s konkurenceschopnosti (nebo rozvinutosti - coz neni totez) ekonomiky? Pravda bude asi nekde uprostred, ale to neni nijak vysvetlujici odpoved.

Mikko - hero of the day :-)

Videl jsem se s Kati, ktera zrovna vyrazela na CNR Meeting do Edinburghu. Ac jsou tahle setkani hoooodne narocna, tak ona si tam spise jede odpocinout, protoze ve Finsku ma hodne prace a navic jeste ma nemocnou babicku a tak. To je ta relativita. Nutno rici, ze setkani s ni bylo mirne zistne, protoze jsem si od ni pujcoval spacak na vecerni pobyt na chate (z niz jsou veskere fotografie).

K te chate - bylo to de facto organizovano CEMS Clubem, nicmene chajda patri svedskemu klubu na helsinske technicke univerzite. A protoze par lidi z CEMS Clubu se zna s techniky, konkretne jeden z nich byl spravcem chaty (hned jsme ho nazvali prezidentem chaty), tak jsme mohli uzit krasny vecer a noc na chate u jezera.

Krasne vyhlidky / Beuatiful prospects

Kdyz jsme jeli asi 30 km za Helsinky skrze huste lesy a zvlast ke konci po zasnezenych vlnitych cestach, pochopil jsem, proc jsou Finove tak dobri zavodnici - at uz v pneumatikach maji hrebiky nebo ne. A to jsem jeste nejel jinym autem, jehoz ridic (dle Evina vypraveni) pry neuznaval razeni a vse to palil na trojku. Borec. Po vystoupeni jsme vyrazili dale uz zu Fuss - casem jsme i mirne zabloudili, ale to bylo spis jen takove zpestreni. Niilo zavzpominal, ze kdyz byl na vojne, zazil takovych noci na severu Finska hodne. Takova vojna by mohla byt skutecne zajimava.

Schody do (ledoveho) raje / Stairway to (icy) paradise

Srub byl prekrasny - hlavni mistnost s krbem, dve mensi loznicky a dole sauna. A dlouhe zasnezene schody k jezeru, jiz zamrzlemu. V kulne za srubem (hned vedle kadubudky) jsem jen koukal, kolik existuje nastroju na sekani ledu. Nakonec jsme s Niilem vzali tyc, lopaty, ryc a vrtak a sli to zkusit. Ja aspon nejprve teoreticky, protoze pred odjezdem mi nejak ruplo v zadech a skoro jsem se nemohl hybat. Ale snad vyhlidka netusenych saunovych ci vodnich slasti ze me vyhnal vsechny neduhy, takze jsem pak prilozil aktivne ruku k dilu, jak je ostatne videt na snimcich.

Ledovy raj / Ice paradise

Sauna - krasa. Vyhrivana drevem, tj. primo v saune byla kamna, do kterych se prikladalo. A polevala se vodou donesenou ve velkych nadobach primo z jezera. A taky jsme se slehali metlickama, to jsem zazil poprve. Krasne to vonelo.A po zahrati po zasnezenych schodech hura dolu a sup do vody. No neuveritelne.

V saune / In the sauna

Skoda jen, ze nakonec nevysla moje fotka, kterak jsem v te ledove dire - celou dobu ve Finsku fotak slape jak hodinky a zrovna v nejdulezitejsi moment (mohl jsem mit skutecne originalni novorocenku) se to Eve nejak nepodarilo cvaknout. Kdyz mluvim o Eve, presunu se rovnou k Ewe - ta, jak je videt na fotce, trpela zimou a nachlazenim, takze na nohou mela celkem ctyri vrstvy. A k tomu si - panove prominou - ohrivala pivo se skorici. Poucil jsem ji, ze za to se bude smazit v pekle. Jak to bude s peklem, to nevim, ale kazdopadne nachlazeni ji to nevylecilo, kdyby misto toho sla do sauny a do vody, hure by nedopadla. Ale zase abych ji nehanel, musim ji pochvalit, ze udelala vytecne veprove rizky s ryzi.

Cemu se sakra smeje? / What the hell is she laughing about?

Po veskerem sauneni jsme se jeste venovali nejakym spolecenskym diskusim, a pak zalezli do spacaku. Uzasna noc. Tohle mi bude doma hodne chybet. Rano uz to bylo dost rychle, dopoledne jsme poklidili a vyrazili smer Helsinki, antoz bylo treba se venovat dalsimu studiu designu. Chvala Bohu, ze je to docela zabavne a zajimave.

Chtelo by se rici: Chata v jezerni kotline

> SUMMA SUMMARUM < Tak tedy: tohle mi bude hodne chybet. Tohle je Finsko.

PF 2006

Pozde, ale preci. Tak, pratele a ctenari, at se vam v tomto roce dari a je plny smysluplnych a obohacujicich zazitlku a setkani. Vojta

Den nezavislosti

[den 102, utery 6.prosince 2005]

Dnes slavi ve Finsku Den nezavislosti. O tom ale jeste pozdeji.
Ja ho oslavil najme tim, ze jsem spal 8 hodin, coz je v posledni dobe docela dobry vykon.
Po povstani mirim do mesta, abych se sesel s Marii. Mile setkani. Nakonec jsem ji jeste vyprovodil na vlak do Jyvaskyla, tak jsem zvedav, kdy ji zase uvidim, protoze v ESN uz nic nedela, takze tudy cesta asi nepovede. Nojo, vzdalena pratelstvi, ale asi je nacase si na tohle zvykat, protoze se vsemi mezinarodnimi aktivitami jejich pocet roste dosti rychle. Nelze ovsem rici, ze presprilis, neb kazde pratelstvi ma svou cenu, jakkoli je geograficky nevhodne determinovano (par cizich slov...).

Centrum Helsinek / Centre of Helsinki

Odpoledne se konal ve meste pochodnovy pochod studentu k jiz uvedenemu vyroci - dokonce se vyzadoval slavnostni odev. Predstavte si neco takoveho u nas. Bud by na to nikdo nesel, nebo by to rozehnala policie. Jina zeme jiny mrav. Podotykam, ze zdejsi mrav si mi zamlouva podstatne vice. Vcetne treba toho, ze jen v okruhu takovych sto metru od nasi koleje (coz je de facto normalni sidlistni barak) jsou minimalne dva stozary na vyveseni vlajky, kterazto na nich skutecne ve svatecni dny vlaje.
Na ten pochod jsem nesel, tedy podivat se. Jet do centra dvakrat za den se mi nijak zvlast nechtelo, navic jsem mel pred sebou uceni na design. Tak nevim, oc jsem prisel, misto mych zazitku si aspon muzete precist clanek o oslavach.
A pokud snad chcete cist neco zajimaveho v cestine, doporucuji rozhovor s Alexandrem Vondrou v Tydnu.

> SUMMA SUMMARUM < Stejne by me zajimalo, kde se bere tak rozdilny vztah k vlajce a vlastnimu narodu vubec. Snad v tom, jak byla nezavislost, krom jineho i umoznujici vyvesovat vlajku, ziskana. Ale vsechna tahle zjednoduseni vzdy trosku smrdi...

Jiné myslenkové smery, zdroje a inspirace

[den 101, pondeli 5.prosince 2005]

Rano jedna z poslednich hodin na design. Mirne potrhle pusobici zenstina prednasi nejprve o scenarich, de facto o nich ale rika jen zakladni veci, nic zvlastniho, takovej Blazek ve Venkov, mesta, media to popsal stokrat lip, budiz mu vecna slava! A druha cast hodiny to je uz naprosty ulet, cosi o weak signals (slabych signalech). V zasade jde o to, ze kdyz nekde vidim nekde neco zvlastniho, treba duchodkyni ve fitness centru, tak z toho neco vyvodim (treba to, ze zamerim svoje fitness centrum na duchodce). No, s ohledem na to, ze neposkytla zadny navod na to, jak takove signaly hodnotit, tak to je docela mizerna vec, takove vesteni z vnitrnosti (konkurence :-)) je jiste nepochybne uzitecnejsi. Ale zase abych jen nekritizoval, tak je treba pochvalit uvahu o inspiracnich zdrojich pro nove podnikani, jako je moderni umeni obecne, vedecke casopisy, alternativni kultura apod. Ano, moderni umeni ja rad, moderni architekturu taky. A do Vesmiru se tu a tam taky kouknu :-).
Odpoledne se na hodine fuzi a akvizic hleda dobrovolnik, ktery by na pristi hodine hral noveho generalniho reditele firmy Ben & Jerry's, ktery byl do teto puvodne hippiesacke firmy dosazen pote, co ji koupil Unilever (coz veru hippiesacka firma neni). A tenhle dobrovolnik bude na pristi hodine celit v ramci simulovane tiskove konference celit vsemoznym dotazum. No, kdo potrebuje body, protoze tymova prace se moc nevyvedla? Kdo se vrha do kazdeho nesmyslu a rad exhibuje? Takze si to pristi hodinu naramne uziju :-)

> SUMMA SUMMARUM < No, do sumare uz toho asi moc nenapisu, myslim, ze nadpis bude protentokrate stacit.

Varsava

[dny 98-100, patek 2.prosince - nedele 4.prosince 2005]

Dalsi ze spojenych prispevku se bude tykat "vyletu" do Varsavy.
V kratkosti oc slo: CEMS kona jednou za rok sve vyrocni zasedani, v jehoz ramci se krom setkani pohlavaru, koordinatoru a korporatnich partneru kona i promoce absolvovavsich a take se kona tzv. Career Forum, kam prichazeji jiz zminovani korporatni partneri a kde je mozne se poohlizet po stazich ci zamestnani.
Ja mel predem dohodnuty pohovory s PWC a Hanielem, ale nepredbihejme. Kazdopadne diky tomu, ze me tyhle dve firmy uznaly hodna pohovoru, CEMS mi prispel na letenku, takze jsem za to nakonec platil jen 70 EUR.

Helsinki - Warsaw

Vyhnul jsem se i placeni za ubytovani (zde bylo mozne vyuzit ruznych slev, a to vcetne varsavskeho intercontinentalu :-)). Nepredbihejme.
Odlet v patek brzo rano, nekrestanska hodina (vstavani pred sestou) byla umocnena posedlosti Edgara a Evy, ze prej musime byt na letisti 2 hodiny pred odletem. Zastavam nazor, ze to, ze se to pise na letence, jeste nic neznamena. Hodina staci, nekdy i 40 minut. Ale nepresvedcil jsem je. Taxik byl rychlej, takze jsme tam byly skoro 2,5 hodiny pred odletem. Nektery lidi zabit malo. Jeste k taxiku - uz jsem jednou psal, ze taxiky v Helsinkach patri k nejhonosnejsim autum. Tohle bylo Volvo S80, veliky krasny korab, kterym jsem vzdycky chtel jet. Jenze vepredu jsem se citil fakt dost stisnene, chapu, ze sedadlo bylo posunuto dost dopredu, ale stejne mi prislo, ze z naseho Passatu toho vidim mnohem vice. No nic, to je jen takovy dojem.

Dobry forek, ne? / Sorry - a Czech joke (which you could understand if you know logos of these two 1, 2 Czech banks :-)).

Let byl dobry, fotil jsem jako zbesily, takze par fotek taky muzete videt.
Ve Varsave bylo pochmurneji nez v Helsinkach, k neprilis dobremu dojmu prispivalo jiste i rozkopane okoli letiste. A samozrejme sedivost a neprilis velka peknost Varsavy vubec.

Szkola Glowna Handlowa w Warszawie

Jako jedni z mala CEMSaku z Helsinek jsme se s Evou prihlasili na konferenci CEMSu (vlastme mam dojem, ze krom tech, co tam museli byt z povinnosti, jsme tam byli jedini), ktera ovsem zacinala az ve dve, takze jsme jeste meli cas zajet rychle na Stare mesto, kde jsem dal Eve drobny vyklad o Varsavskem povstani - i s chatrnymi znalostmi, jsou-li pusobive podany, se da ohromovat. Nekdy to tech par informaci zvladne samo. Vyvrazdeni vsech pacientu detske nemocnice... Svet je relativni. Takze az pojedete do Varsavy, tak se nezapomente zastavit u sochy detskeho povstalce, ma svou platnost. A taky vedle Marszalkovske je deska na miste, kde bylo centrum polni posty, kterou organizovali harcerove, neco jako polska obdoba ceskych junaku...

Party

Konference nakonec byla zajimavejsi, nez jsem ocekaval. Pokud pominu klasicke buseni v prsa, ktere jiste patri k tomu, ze nas Financial Times daly na treti misto mezi evropskymi magisterskymi programy (a v mnoha kriteriich jsme byli prvni), bylo mozne se dozvedet i neco o budoucich planech: rozvoj do sveta (coz se uz castecne deje ted skrze spolupraci s Mexikem a snad i jinymi zamorskymi skolami), pravdepodobne nejake PhD kurzy atd. No, jsem zvedav, kam se bude dale CEMS rozvijet, vypada to kazdopadne slibne. I kdyz konkurence s americkymi MBA programy - to asi jeste hned tak superaktualni nebude, mam ten dojem ;-).
Po konferenci vetsina ucastniku spechala do opery, cimz taci (nebo tacy?) zanechane svemu osudu na recepci zvaly k vypleneni jeste nalehaveji...proc to nerici, najedl jsem se chutne a dobre.
Mozna skoro az moc, protoze naladovat do sebe u Alicji jeste kureci steak...ctu to po sobe a zjistuju, ze zminky o jidle zaplnuji snad az prilis velkou cast textu. No nic.
Nekteri vyrazili vecer do jisteho klubu ve Varsave, ja zas tak statecnej nebyl, takze jsem se nejdrive chlubil svejma fotkama z Finska a na oplatku sledoval fotografie z Tibetu a Indie - vcetne paleni mrtvol na brehu reky, Mount Everestu na dosah ruky a taky vlastnorucnim potezkani suvenyru z temenni casti lidske lebky opasane stribrnym lemem s tibetskym napisem.
V patek vecer jsem neslavil najme proto, ze jsem rano preci jen musel vstavat, abych stihnul pohovor v devet.
Pohovor probehl, myslim, docela dobre, protoze jsem zrejme asi jako jediny hovoril polsky, coz na pani z lidskych zdroju PWC ve Varsave udelalo docela dojem. Pak jsem uz jen mlzil, abych nemusel priznat prilis svych slabosti a snad jsem i trosku zaperlil tim, ze jsem si vzpomenul na modely ocenovani (bral jsem je par tydnu pred tim :)).
Jeste jedna poznamka: rano jsem se stavoval ve varsavskem Intercontinentalu pro jedno pozdeji naprosto nepotrebne lejstro. Kontik je petihvezdickovy hotel, nicmene jeho vstupni hala pusobila spise dojmem bazaru, sice pekny recepcni pult, ale pak spousta ruznych serepeticek na prodej. Nekdy mi nektere veci proste neprijdou uplne pochopitelne. Maji to zapotrebi?
V prubehu dne jsem se chtel jeste mrknout i za jinymi potencialnimi zamestnavateli, najme me zajimal Roland Berger, ale ti tam vyslali jen lidi z Belgie a Francie na mista ve francouzsky hovoricich kancelarich. No, tak to skutecne nebylo nic pro me.

Talin

Odpoledni pohovor s Hanielem zacal zajimave uz tim, ze to nebylo pro Haniel, ale pro jednu z jeho dcerinnych firem HTS International. Takze pokud by me vzali, budu zodpovedny mj. za davkovace mydla na zachodech :-). Chlapik byl prijemny, nemcinu nastesti moc nechtel, kazdopadne mam hoooodne co zlepsovat (jen takova drobnost, soucasny stazista se jmenuje von Manteuffel).
Vecer se vracim k Alicji, kde se jen oblizuju nad jeji polivkou s kyselymi okurkami - cosi na zpusob kulajdy. Polske kysele okurky primo zboznuju a v te polevce byly jeste lepsi. No krasa.
Vecer vyrazim na zaverecnou party, ktera se odehravala v dvorane jedne kancelarske budovy, fotka je, myslim, dost vymluvna. K akci same jen par poznamek: narazil jsem tam na par znamych lidi (vcetne tri Polaku, o ktere jsem se staral cca pred rokem v Praze), narazil jsem tam na lidi, ktere bych tam necekal, opet se vytecne najedl i pres dlouhatanske fronty (ja vim, zas to jidlo), poslouchal fantastickou hru dvou trubacu (trubka a pozoun) do jakehosi techna ci ceho, a pak jen upel pri dosti nemozne tanecni hudbe.
Domu jsem to vzal taxikem nekdy kolem jedne rano a pritom vyslechl historku, kterak jakysi Rusak v dooosti vysoke rychlosti prelitl zvyseny prah na jedne z varsavskych ulic a srazil snad pet lidi, ci kolik. Kdepak taxikari, od nich se clovek dozvi.
Rano jsem trosinku bojoval s mirnou kocovinkou a poslouchal Tomkovu historku, kterak si z Asie privezl mec a na hranicich mu to nechteli povolit, ze pry jde o chladnou zbran. Docela by me zajimalo, jak se to ma u nas, protoze v obchodech se mece normalne prodavaji, takze ani jejich import by nemusel byt problematicky.
Kdyz uz jsme u hranic a letist - hostitele byli te dobroty, ze me odvezli a pritom Tomek nadaval na silenou rozkopanost ("cesta je kazdy tyden jina"). Varsavske letiste se rozsiruje, pro navazani noveho terminalu museli kus stareho mirne odstrelit - kdyz to pak videl jisty Australan, hned se ptal, jestli tam meli teroristicky utok nebo co... Jo, doba uz je holt takova.

Helsinky/i

Na letisti utracim zbytek zlotych za kupu casopisu, to bude poctenicko! Vsude mraky, rozjasnuje se uz nad Talinem - ktery jsem nejdriv nepoznal, myslel jsem si, ze je to jen nejake mestecko. Ale ono to vsechno z vrchu vypada podstatne kratsi, kdyz jsem videl z letadla vzdalenost mezi Helsinkama a Talinem, tipoval bych to tak na 15 kilaku.
Zpatky "dom", Edgar, znamy kazisvet, nechtel jet taxikem, takze se jeste asi hodinu a pul ploncame domu busem (taxikem by to na jednotlivce prislo tak o 2 EURa draz).

> SUMMA SUMMARUM < Vecer jsem padnul do postele totalne mrtev asi v devet. Dosti vycerpan. Dosti. Edgar ten pry usnul uz v pet odpoledne. Zkratka spousta zazitku.