Vecere u Kati

[den 26, ctvrtek 22.zari]


Rano jsme sli s Evou za Tiinoou, zdejsi CEMS koordinatorkou, abychom se poptali, jak se veci maji se skill seminari (tedy jestli na necem pracuje, nebo jestli to nakonec zbude na nas, na studentech, abychom si neco sehnali). Moc jsme toho neprobrali, protoze Tiina je v Kodani...
Dalsi mirne usinaci kurz marketingu. Je to zvlastni - tema je zajimave (spoluprace s partnery), chlapik ho i docela umi podat, ale vnimat to proste nejde, priznavam, ze udrzet v hlave myslenku cele vety proste neumim. Pripomina mi to prednasky docenta Repy - taky zajimave a taky nemoznost udrzet pozornost. Aby bylo jasno: nejde tady o to, ze bych byl treba ospaly a usinal, to se samozrejme taky stava, spise jde o jakysi antidar techhle lidi - tak jako nekdo vasi pozornost pritahne i kdyz nechcete (viz Mahler), tak nekdo je na tom presne opacne. Skoda.
Po skole trocha honeni ruznych povinnosti na pocitaci, a pak se vypravit na vecerni akci u Kati. Vedel jsem jen tolik, ze bydli jeste dale ze Vuosaari a ze tam budou jak Finove, tak vymenni studenti z jeji skoly. Toz jsem nakoupil trochu obcerstveni, vcetne univerzalniho obcerstvovadla a leku, totiz ceskeho piva (Kozlik v plechovkach).
Na Vuosaari jsem zavzpominal na svuj prvni tyden tady a opet se pokochal krasou te ctvrti - ty domy jsou proste krasne, co nadelam.
Podle instrukci od Kati jsem mel jet na konecnou, a pak ji zavolat, ze si pro me prijde. To jsem povazoval za prilis potupne, takze jsem si vytiskl mapu a byl pripraven dostat se k ni po vlastni ose. Ale nerikej hop... Autobus dojel na takovou tocnu, ktera, vzato kolem a kolem, vypadala jako konecna. Ridic ale pohrichu moc anglicky neumel a na muj dotaz, jestli je to konecna, pokynul jen jistym smerem, ze konecna je v onom smeru. Takze jsem se zase usadil. A pak uz jen sledoval, jak se vracime na konecnou metra. Stane se.
Napodruhe jsem to uz zvladnul a dokonce i dosel ke Katinu domu. Fotky toho "satelitniho mestecka" prikladam. Na jiste rozdily oproti obdobnym ceskym projektum radeji upozornovat nebudu. Bylo by to prilis smutne.
Domek koupili docela nedavno, kvuli odkladu stavby ho koupili za cenu z roku 2000, takze to nakonec bylo docela terno (pravda, ze nejakych 150 000 EUR).
Nakonec to byla neobycejne prijemna akce: grilovane maso, parky, chipsy, salaty a atd. Abych nevypadal jako ctitel sveho zaludku, musim pohovorit i lidech.

Takhle vypada vyhled do "dvora"

Bylo to mirne mezinarodni: vedle Finu a Finek tam byl Svycar a Nemec, kteri chodi s onemi Finkami (to je formulace). V saune jsme pak premitali o techto mezinarodnich vztazich. Nemec (jmeno preci jen neuvadim) del, ze jakkoli je se svoji milou naramne spokojen (poznamka: seznamili se na Sardinii, kde jinde, ze?), preci jen si nakonec vezme Nemku, protoze jakkoli ovladate nejaky cizi jazyk, nikdy asi nebudete schopen plne vyjadrit vsechny sve emoce... Jo, asi to tak bude. Ale jak znamo, lasko je mocna carodejka. Tezko v tomto dojit k jednoznacnemu zaveru... Mozna o tom jeste casem neco povim, protoze jsme se s pany trosku domlouvali na pripadne navsteve hokeje. Tam se k tematu mozna vratime (ostatne kde jinde hovorit o partnerskych zalezitostech, kulantne receno, nez v saune nebo na hokeji :-)).

> SUMMA SUMMARUM < Srovnejte si "dvur" a vybaveni, ci spise zarizeni jidelny. Jednotnost stylu je zrejma. Musim se Kati zeptat, jak presne si to navrhovali. Rikam si, jake jsou ty souvislosti: jestli blizsi okoli (zde ta kolonie domku) je hlavnim faktorem, nebo jestli je to celkovy vkus spolecnosti, ktery ovlivnuje jak architekturu profesionalni (navrh domku), tak amaterskou (zarizovani bytu). Pravda bude asi nekde uprostred... Ale stejne.

Skryty puvab bankovnictvi

[den 25, streda 21.zari]

Dnes jsem konecne dostal studentskou kartu - cili nemusim tak pri ruznych prilezitostech ukazovat uctenku se zaplacenym prispevkem studentske unii. Vice na fotce.
Financni trhy dnes byly poznamenany externi prednaskou chlapika, ktery se v jedne finske bance zabyva treasury managementem. Oc bezi? Zjistuji, kolik penez maji na vstupu (od vkladatelu) a kolik na vystupu (kde je maji umisteny) a kolik si jich potrebuji pujcit (aby pokryli rozdil). Je to zajimave, protoze to je neco, co z venku bank videt neni, a pokud uz rovnou nestudujete bankovnictvi, neni to neco, o cem byste toho moc vedeli (o cem bych neco vedel, abych neupadal do pluralni skromnosti). Zvlaste zajimave na tom jsou cisla ("takze v soucasnosti nam chybi 70 mld EUR, ktere si musime nekde pujcit"0) a metody (docela vyssi matematika a hodne slozity software, ktery se pouziva k modelovani moznych scenaru vyvoje). Zkratka hodne pokrocile znalosti. Jeste me na tom zaujala jedna vec, ktera byla shodna s chlapikem ze vcerejska: ac oba pracuji ve velkych bankach, pracuji na velmi slusnych postech za jiste nemaly peniz, jejich prezentacni dovednosti nejsou z nejlepsich. Ja se svym "platem a pozici" :-) jsem na tom podstatne lepe. Zeby Finove byli precijen tak tissi a nesmeli, jak pravi obecne mineni?
Prenesme s k prakticnu: Pierre nas obdaril dalsi variaci na sve testoviny, opet vytecne. Behem vareni jsem za Michaelovy pomoci setrel podlahu, protoze uz zacala vykazovat znamky zaprasenosti, takze to ted mame opet prokoukle. Pri spolecne veceri jsme pak diskutovali o tom, jak jsme na to se svymi pritelkynemi: vypada to na peknou posloupnost jejich navstev v nejblizsim mesici. Vypada to, ze se tady nesejdou, tak nevim, jestli je to dobre nebo spatne...

> SUMMA SUMMARUM < Skoda, ze se do treasury managementu neberou novi zamestnanci podle prezentacnich dovednosti :-).

Good luck

Je tu ted ma draha polovicka, takze casu na psani prispevku neni zrovna nejvice...
...a tak aspon popreju stesti a stastny navrat!

Sny a realita

[den 24, utery 20.zari]

Vecerni predsevzeti se pravidelne stretavaji s ranni, pochrichu krutou, realitou. Umysl jit na principy marketingu se rozplynul ve svetle prosteho zaspani. Nakonec jsem na tom mozna i "vydelal", protoze hodina pry stala za prd, jakkoli ucitel ma docela slusnou povest a na oficialnich dokumentech je vyfocen se psem.
Do skoly jsem ale stejne musel: poobedvat, zaplatit za vylet do Stockholmu (pocet mist je omezen, takze jsem chvatnul - diky marketingove absenci jsem byl prvni v rade!) a taky dorazit na financni instituce. Dnes tam byl chlapik z jedne finske banky. V zasade z toho vyplynulo, ze finsky stat vlastni kde co. Taky zajimave.
Jeste pred financema se mi podarilo docela napsat dost veci sem, na moji milovanou auroru. Drobna analyza dat prispevku ukaze, ze to byl na delsi dobu posledni vetsi autorske vzepeti. Ale nebojte se, zadny den nevynecham. Ke kazdemu dni si pisu poznamky, jen to holt trosku trva, nez se podari sny uvest v realitu, no.
Vecer jsme meli setkani zdejsiho CEMS Club - volilo se nove vedeni a ja veden svym neomylnym instinktem vrhat se do kazde spatnosti jsem se musel drzet, abych taky na neco nekandidoval. Nakonec volba padla na jine, jak ostatne dosvedcuje i obrazek. Pozitivnimi body setkani bylo obcerstveni (stale ziram, co vse studentska unie plati - zajimalo by me, jestli je to obecny rys zdejsich unii, nebo jestli je to tim, ze KY je tak bohata), zvoleni vedeni (cili ja v tom nelitam) a dohoda na dalsich krocich typu sehnat firmy na skills seminar a pristi setkani v nejake saune.
Jeste v ramci CEMS setkani jsem pohovoril s Mikkou ohledne naseho tymu na Case Competition. Vypada to na slozeni dva Finove, jeden Polak/Litevec a moje malickost. Budu informovat.

> SUMMA SUMMARUM < Rikam si, jestli se nekdy zbavim nutkani vrhat se do tech ci onech cinnosti a funkci. Nemyslim, zeby se zrovna tohle melo s vekem lepsit.

Trable s klicem

[den 23, pondeli 19.zari]

Po vcerejsim ponekud pozdnim navratu z Talinu jsem jednoduse spal, co to slo. Z postele jsem vylezl v pul druhe odpoledne, klidne bych tam vydrzel i dyl. Tudiz na obed v menze bylo uz trosku pozde (ma otevreno do pul treti a to bych opravdu nestihal).
Do skoly ale bylo treba preci jen vyrazit, protoze od sesti do sedmi jsem mel prvni hodinu finstiny. Trosku uz mam predstudovano (touto honosnou formulaci naznacuju, ze uz nekolik mesice se prokousavam do treti lekce), takze to vlastne nebylo nijak tezke (ja jsem - minä olen apod.). Ono by to ale nebylo tezke i bez toho. Horsi je to se zapamatovavanim finskych slovicek - bud mam malou fantazii pri vymysleni memotechnickych pomucek, nebo je proste fakt, ze zapamatovavat si slova, ktera vypadaji jako vysledek dabelske kombinatoriky, prakticky nejde.
Vecere jsem nastesti nasel svuj vcera "ztraceny" klic. Diky Bohu, ze se tak vyhybam s tim spojenym potizim. Zahadou nicmene zustava, jak je mozne, ze jsem ho nasel v kapse kalhot "na doma", do niz jsem pred tim sahal aspon trikrat. Ale co.
Jeste ke klici: kdyz se rozkriklo, ze jsem o nej prisel, doneslo se mi, ze se nasel. V cele te historce jsem se trosku ztratil. Nasel se u Nadine v pokoji, ta ho pak snad upustila z okna (?) a na travniku pred domem ho nenasla (cili z toho vyplyvala otazka, co jsem delal u Nadine v pokoji - nevzpominam, ze bych tam byl). Udajne tentyz klic nasla u sebe v pokoji/byte Isabelle. Cili stejna otazka.
Nyni uz zbyva jen vyresit, ci je ten klic, ktery tak putuje po damskych pokojich, a jestli je to stale ten samy.

> SUMMA SUMMARUM < Predstavuju si, ze je tu nekdo, kdo se bavi premistovanim klicu z jednoho mista na druhe - a to s urcitymi umysly. Prijde mi to saturninovske.

Dlouha je cesta domu...

[den 22, nedele 17.zari]

Den velkeho vyletu nadesel. Eva, Ewa a moje malickost a Talin.
Z postele je treba vylezt casne, tj. v sest a hura na lod, ktera vyrazi z Helsinek v devet.
Zde mala poznamka: trajekty na trase Helsinky-Talin delime na rychle a pomale. Rychlym cesta trva tak hodinu a pul, pomalym asi tak tri hodiny. Rychle jsou drazsi a mensi, pomale jsou zpravidla levnejsi a vzdy vetsi. Druha vlastnost se jeste dnes ukaze jako pomerne dulezita.
Druha poznamka k trajektum na trase Helsinky-Talin: jsou vyuzivany turisty. Tezko rici, jaka cast z nich je motivovana predevsim rozdilem cenovych hladin v obou mestech, zvlaste pak cenovych hladin alkoholu. To pak v nastupni hale vidite ctverici panu, rekneme, z mokre ctvrti, z nichz tri jsou obdareni velkymi taskami a cvrty pak skladacim vozickem.
Lod, rychla... Pokud si vzpominam, tak necim takovym jsem asi nikdy nejel, mozna kdysi hodne davno v Polsku. Tedy predevsim: jede to rychle. Kdyz k tomu pripoctete rychlost protivetru, dostanete se k prilozene fotografii, kde s jistym uspechem celim silenemu fikeri. Vytecny zazitek. Do vody by to cloveka smetlo raz dva.
Treti poznamka k trajektum: je dobre si misto rezervovat predem. Snad kvuli jiz zminenym diferencim v cenovych hladinach jsou dost narvane.
Talin - mesto, kde jsem byl na svem prvnim CNR meetingu minule zari. Takze jsem se ujal pruvodcovstvi, samozrejme s veskerou suverenitou. Tu neohrozilo ani to, ze jsem behem dvaceti minut trikrat nebo ctyrikrat zmenil smer (vzdy minimalne o 90 stupnu). Nakonec jsme na hlavni namesti stareho mesta trefili i bez mapy. Cestou jsme jeste stihli nakouknout na protestantskou bohosluzbu. Kostel byl docela plny.
Na namesti jsem opustil sve damy (nebo ony me?) a vyrazil na kopec, pred ortodoxni kostel, kde jsem mel sraz s Maiou. Takze jsem stihnul nahlednout jeste na bohosluzbu ortodoxni. Taky plno. Obdivoval jsem popa s temer opernim hlasem, kterym naplnoval celou katedralu. A taky jsem obdivoval verici, kteri stale prichazeli a odchazeli...
S Maiou jsme vyrazili na celkovou obhlidku...
Aha: Maia je estonska narodni zastupkyne v ramci ESN. Poprve jsem ji videl na jiz zminovanem setkani minule zari, i kdyz ona si na to vubec nevzpomina (ne nadarmo ji rikam sleepy, i kdyz to ma zase jiny puvod). Tak snad si me z te doby pamatuje Raia, jeji jednovajecne dvojce, ktera me kratce provadela tenkrat.
...na prohlidku stareho mesta, kde me zavedla i do jednoho dost skryteho kostela. Po stenach spousta krasnych erbu: mistni honorace si tenhle kostel postavila pro sebe. Preci nebudou chodit pod kopec, ze. Byl to docela zvlastni pocit, protoze strohost (jakoby protestantska) spolu s vyzdobou (erby; jakoby katolicka) vytvarely nevsedni kombinaci. A k tomu jakkoli pastelove preci jen do zelenomodra nabarvene lavice.
Po obede, ktery jsme odbyli uz v peti (a ja se vyznamenal zahadnou objednavkou dvou hlavnich jidel, fakt nevim, jak se mi to podarilo; nakonec se to k tomu chozeni hodilo, najedli jsme se vsichni dobre), jsme se opet rozdelili. "Moje" damy smer stare mesto, me Maia vytahla do ctvrti se starsimi drevenymi domky. Sli jsme pres trziste, kde byla slyset najme rustina a ktere mi dost pripominalo chudobna trziste Polska zacatku devadesatych let. Nebylo to uplne prijemne.
Ona ctvrt byla pry vybudovana po druhe svetove valce pro delniky z blizkych tovaren. Drevene domky v ruskem stylu. Po padu komunismu tovarny zkrachovaly a ctvrt upadla. Ted se zacina snad vzmahat, protoze lidi si vsimli, ze domky nejsou zas tak spatne. Kolobeh zivota... Ale je tam videt, ze nez se z toho stane nobl ctvrt, tak to bude nejaky cas trvat...
Po opetovnem shledani s tymem A (Eva&Ewa) jsme trochu popili a pojedli a nastal cas vyrazit smer supermarket (cim to, ze je hned vedle pristavu), abychom pokoupili trosku piti (pro sebe pripadne pro Pierra, kteremu jsem kupoval jeden Havana Club). Ev/wy vyrazili napred, ja sel jeste doprovodit Maiu na bus. Nebyo kam spechat, do desiti, kdy nase rychlolod vyrazela, bylo casu dost.
Zpatky v terminalu, kde je jaksi pusto. Po displeji behaji rychle nejaka jmena a mezi nimi i slovo cancelled. A sms od Evy: nas trajekt zrusen, jedeme pomalym z terminalu A. Aha.
Nasleduji tri hodiny v preplnenem terminalu. Ze ja si s sebou nevzal nic ke cteni...pozde bycha honit. Jeste je treba vyresit jeden drobny detail: ztratil jsem klic od pokoje (a tim padem i od bytu; to jsem zjistil pri rannim odchodu, nezbyva nez doufat, ze mi panove nezabouchnou dvere od pokoje, jinak spim na kanapi v jidelne). A budit ve tri nebo ctyri rano sve spolubydlici se mi nechce. Ale, proc taky, nemam na ne cislo. Takze Eva pise Jane, aby zasla za Pierrem, aby ji dal svuj klic, abych si ho pak po navratu vyzvedl, abych se pak dostal k vytouzene posteli. Mezinarodni spoluprace vysla a casem mi od Jane prisla sms, ze klic je u ni (u Evy) na stole.
Pak uz zbyva jen nastoupit - pri tom predlozit i spatny listek, nebyt vpusten, bat se ze, ze spravny jsem vyhodil s dalsimi papirky, najit spravny a byt vpusten.
Usedli jsme ke stolku v jakesi jidelne ci co to bylo, s mirnym zpozdenim lehce po pulnoci vyrazili a za chvili s hlavami na stole usnuli. Ewa byla probuzena velkym houpanim lodi, ja zase pri jednom probuzeni cetl zpravu od Jane, ze v patem patre byl pozar, ale ze vse je OK.
Resit ve tri rano nocni spoje se nam nechtelo, takze jsme si vzali taxika (Mercedes E, kombi) a v pul ctvrte nebo kdy byli doma. U Evy jsem si vyzvednul klic, pocuchal trochu smradu z pozaru, radostne shledal, ze dvere do pokoje jsou otevrene, vyndal Pierrovi z batohu lahev rumu a zalezl do postele.
Na zaver jeste poznamka k taxikum: myslim, ze jste vsichni videli film Kulovy blesk. Neco takoveho jsme zazili, ale s taxikama. Lid vystupovali z lodi, disciplinovane se staveli do fronty a cekali na taxiky, ktere stale a stale prijizdely a se radily se az do ctyrstupu. Rekord bylo sedm taxiku jedoucich primo za sebou. Koordinoval to jeden chlapik s vysilackou, ktery z tech ctyr pruhu vakazoval "civilni" auta. Napadlo me, jak je tohle cele organizovano. Moznosti je vice: firma provozujici trajekt predem vola do taxisluzeb. Nebo taxisluzby vedi, kdy prijizdeji trajekty a tak uz jsou v pohotovosti. Pak staci, kdyz je par taxiku na miste a v prihodnem momente daji vedet ostatnim. V noci nikdo nejezdi, takze ostatni dojedou rychle. Kdo ale pak plati chlapika s vysilackou?

No, dnes to bylo dost dlouhe, ale snad jste sti pocetli.

> SUMMA SUMMARUM < No, uz jsem toho dost napovidal. Takze radsi nic.

Prochazka cislo 2

[den 22, sobota 17.zari]

Puvodne jsem dneska chtel jet do Turku, ale jednak je pro slevovou kartu na drahy treba vyplnit formular ve finstine, jednak se nikomu zvlast nikam nechtelo, tudiz mne samotnemu take ne. A navic je byl na nedeli naplanovan Talin.
Takze jsem si aspon vymyslel nahradni program: vychazka cislo 1 (podle jiz zminovane prirucky). Mel jsem to vymyslene tak, ze dojedeme busem do centra a tam si pujcime nektere z pujcovacich kol a vyrazime. Ta kola: takova pekne svetle zelena, tudiz docela napadna, jsou rozmistena asi u dvaceti stojanu v centru Helsinek a je mozne si je vypujcit za zalohu dvou EUR. Tedy, jsou rozmistena....spise byla. Dle vseho je po sezone, tudiz se jezdeni nekonalo. Nakonec jsem to tedy s Nadine a Pierrem musel zvladnout pesky (ale to samozrejme nikdy neuskodi).
Trasa c.1 vede ctvrti Kruununhaka, ktera he znama coby starsi cast Helsinek, kde jsou krome nejstarsich domu take domy novejsi, konkretne secesni. Pocasi pralo, takze i vyhledy a z nich vyplyvajici fotografie stoji za to. Prikladam.

Prochazka trvala asi od dvou do sedmi (mereno od koleje ke koleji). Vecer jsem prisel docela uondan, snad i proto jsem uvital, ze Pierre se posleze pustil do spaget, takze je tim padem nemusel vytahovat svoji pytlikove testoviny. Na veceri krom Nadine prisla i Julie, o niz jsem az nyni zjistil, ze neni Francouzka, ale Quebecenka. Nicmene na francouzskem prizvuku ji to neubralo. Nejak jsme se dostali k otazce jazyku a z ni vypadlo, ze v Quebecu nesmeji mit prodejny nazvy v anlgictine, respektive ty anglicke verze museji byt x-krat mensi nez francouzske. Ja na to reagoval usmevem, na coz ona reagovala otazkou, proc ze se smeju. Neohrozene jsem ji vysvetlil, ze je to pocinani mirne mimo realitu. Jedna vec je ta, ze se dosti zlobim na mnohe sve ceske spoluobcany kvuli nedbalosti pri uzivani nasi matersitny (a pekne me tim stvou, zrovna tak jako je stvu svymi pripominkami je), ale nikdy bych nebyl pro jakekoli jazyk usmernujici zakony. Rec je nastrojem mysleni a kdyz je proste nekdo flakac, pokud jde o jazyk, tak necht jim je. Co nadelame. No, nevim, na moji argumentaci prilis nereagovala. Az pak nekdy dojde rec na Evropskou unii, to si teprve ziskam mnoho pratel.

Dalsi fotky z Kruununhaky,

> SUMMA SUMMARUM < Nojo, jednomu narodu nedochazi, ze uz nejaky ten patek neni velmoci a porad mu to nedochazi. Radeji me to ani nevede k uvaze o tom, co nedochazi jinym narodum (zvlaste pak treba jednomu...).

Vylet skoro neplanovany

[den 21, patek, 16.zari]

Bolest v uchu trosku zesilila, takze jsem dosel k nazoru, ze otestovani zdejsiho zdravotniho systemu by nemuselo byt na skodu. Nasel jsem si na webu studentske unie, opsal adresu a vyrazil. Po vystoupeni z autobusu jsem ovsem zjistil, ze ve spechu zpusobenem pomalym vstavanim a naslednim dohanenim zpozdeni jsem doma nechal mapu. Aha. Nastesti jsem se doma kouknul na mapu na netu, takze jsem to asi po dvaceti minutach nasel.
U doktora je treba se telefonicky objednat - protoze jsem ale na strankach za Boha nemohl naleznout cislo, tak jsem vyrazil "na blind". Vysledek: muzu byt vysetren az odpoledne, a to jen sestrou. Aspon ze tak, vsak neumiram.
Poznamka: sestra se divila, ze jsem to cislo na strankach nenasel. A ze mi to ukaze: kdyz proklikavala asi 5 odkaz ve finstine, prestal jsem to sledovat. Nakonec to nenasla a dala mi informacni letak.
Odesel jsem tedy do skoly, kde jsem krome obeda ztrestal i dalsi praci pro ESN. Probiram se hromadou souboru, ktere se na nasem virtualnim disku nashromazdili asi za poslednich 7 let. Je to casto dosti chmurne cteni, protoze problemy a jejich reseni jsou stale ty same. Tak napriklad vize, ktere si zadavaly jednotlive Boardy v prubehu casu jsou porad skoro stejne. Snad se nam s tim podari neco udelat. Souvisi to mimojine dost s rizenim znalosti, ale s tim tady ted nechci otravovat.
Odpoledni vysetreni u sestry probehlo dobre: anglicky jsme se domluvili, byla neobycejne mila a navic mi rekla, ze to nic neni, jen abych se v tom uchu nijak nestoural. Takze zadna polizanice z toho nebude; mam ted jen o cem premyslet, jestli jsem hypochondr nebo primerene opatrny. Kdo vi.
Zpatecni cestu domu jsem si spestril tim, ze jsem nasedl do autobusu, ktery, ponekud, nebyl uplne tim spravnym. Vlastne jsem to i tak trochu cekal: podle cisla jsem vedel, ze jede k nam na sever, jen jsem si nebyl jist, jestli jede primo k nam. Tak jsem se aspon podival kousek od nas a vratil se pak ctyricettrojkou domu. Proc ne. Z konecne 42 jsou fotografie, ktere oblazuji tento prispevek. Takove normalni skoropredmesti.
Vecer jsem nic zvlastniho nepodnikal, nejak jsem na to nemel silu ani naladu.

> SUMMA SUMMARUM < Doufam, ze pristi usednuti do nespravneho autobusu prinese vice dobrodruzstvi. I kdyz si sam nejsem moc jist, jak moc toho dobrodruzstvi ma byt.

Jeste takova drobnost

Prisel mi od kamarada mail. Otiskuju ho i se svoji odpovedi. Kazdy at si udela obrazek sam. Ale ve svetle predchoziho prispevku s uvahami o racionalite chovani je tohle...no, na zvraceni. Omlouvam se za ten vyraz, snazim se tuhle stranku udrzovat na jiste urovni, ale ceho je moc, toho je prehrsle.

No, tezko rici.Pro milovnika Monty Pythonu je to prave posusnani. Rozdil je v tom, ze Monty Pythoni byli jen v televizi.Snad nebudes mit nic proti tomu, kduz tuhle korespondenci mirne zverejnim.
Vojta
On Tue, 20 Sep 2005 16:42:58 +0200 KAMARAD wrote:
>Ja snad fakt utecu az za ocean... az si budu balit kufry
>a volat taxika na letiste, mam Te taky vyzvednout ?
>>http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A050920_162459_zahranicni_miz

> SUMMA SUMMARUM < Dve me kamaradky prave dodelaly psychologii. Asi je ceka navsteva pacienta s depresi. Tezkou.

Krasa a drsnost.

Nejak se mi seslo najednou par zajimavych veci.

Jednak byl nekdo ze zdejsich vymennych studentu tak laskav, ze rozeslal odkaz na prekrasne fotky laponskeho podzimu. Par jich davam na ukazku, zbytek je zde.



A taky jsem zavital na stranky Refexu a narazil na dve velmi zajimava cteni.


Prvni je zajimavou uvahou o tom, jak si (ne)pocinaly americke urady v souvislosti s tim, co se stalo v New Orleansu. Vybiram: "Ne že by se vůbec nic nedělo: státní a federální úředníci, píše deník The New York Times 11. září 2005, strávili dva roky nad plánem pro případ hurikánu či jiné přírodní katastrofy. Bohužel nevyřešili dva zásadní body: transport evakuovaných a znovuobnovení pořádku ve městě."

Druhe cteni je pak rozhovor s Liborem Duskem z GERGE-EI o ekonomii kriminality. Mj. rika: "Pouze aplikuji myšlenku, kterou před několika lety formuloval profesor Steve Levitt z University of Chicago ve velmi slavném a velmi diskutovaném článku. Do konce osmdesátých let kriminalita ve Spojených státech stále rostla. Pak najednou, zdánlivě bez příčiny, začala klesat. Vysvětlení hledali odborníci dlouho a rozhodující faktor je velice překvapil. V roce 1973 totiž byly v USA legalizovány potraty. Dokud byly nelegální a prováděly se načerno za vysokou cenu, mohly si je dovolit jen ženy z lépe postavených rodin. Když se potraty zlegalizovaly, začaly na ně chodit především ženy a dívky, které se o své nechtěné děti nedokázaly postarat. Typický americký kriminálník vyrůstal v neúplné rodině s velmi mladou matkou, obvykle v nějaké chudinské čtvrti. Mnoho potenciálních kriminálníků se po zlegalizování potratů vůbec nenarodilo. A projevilo se to po sedmnácti letech ve statistikách kriminality."

Obe cteni i ty fotky doporucuji. Ten druhy rozhovor ani ne tak kvuli Americe, ale hlavne kvuli velmi zajimavym cislum ohledne kriminality v Ceske republice.

> SUMMA SUMMARUM < Hledani souvislosti mezi zdanlive nesouvisejicimi pojmy, udalostmi ci koncepty je vytecna zabava, bohuzel dosti casto konci rozpacite. Takze jak tyhle tri prispevky souviseji.... Tezko rici. Mozna tak, ze krasa casto spociva v jednoduchosti a zaroven muze byt i dosti drsna. A je nakonec jedno, jestli hovorime o prirode "from the top of the world" nebo o casto vrozene neschopnosti (zvlaste statnich) organizaci resit problemy, k jejichz reseni byly zrizeny, nebo o tom, ze boj s kriminalitou neni nutne nahlizet ve forme dobra a zla, ale ve forme ciselnych vztahu. Krasa a drsnost.

Internet je medium interaktivni

Ano, Internet je interaktivni medium. A vy se pri komentovani zrovna nepretrhnete. A je tu zajimavy namet k diskusi. Takze:

Trosku jsem s Vildou a Martinem debatovali o tom, jake to je/neni delat brand managera.

Takze kladu otazku: pro jakou firmu nebo organizaci byste byli nebo naopak nebyli ochotni se starat o jeji znacku?


> SUMMA SUMMARUM < Je to trochu hra, samozrejme. Takze pravidlo cislo jedna zni: nepiste, ze byste brand managera nikdy delat nechteli.

Vylet do Talinu - fotografie

V nedeli jsem byl s Ewou a Evou v Talinu. Hle, co jsem cestou tam, tam a cestou zpet nasnimal.

Obdobnou rychlou lodi jsme zamirili pres Balt

Ochoz kostelni veze. Sveho casu nejvyssi budova na svete. A na ni Maia, estonska ESN NRka a nase pruvodkyne.

Vez. Hradby. Talin.

Nejen pamatkami ziv je Talin.

Talinske ulicky...a prapodivne slepene domky

Nemam rad fotky typu "Ja a hrad", "Ja a jezero", "Ja a lochneska prisera". Ale stejne. Takze "Ja a centrum stareho Talinu".

Navrat byl dosti pozdni, zrusili nam trajekt, takze tohle je foceno nekdy kolem treti rano. Ewa, autobus a lod, kterou jsme prijeli.

Nelze byt u vseho

[den 20, ctvrtek 15.zari]

Dneska po delsi dobe uderilo skutecne mizerne pocasi - pro budoucnost ovsem asi i pocasi typicke. Cili: vichr az hanba, pekna kosa a k tomu slabe poprchavani. Psa by nevyhnal, ale mne se to docela libi, i kdyz uvidim, co bych rikal, kdyby to melo trvat cely podzim...
Uz me asi dva dny poboliva prave ucho, nastesti je to jen ve vnejsim zvukovodu (podvedome tusim, ze existuje i zvukovod vnitrni, ale medicinu jsem nestudoval),takze me oblibene stredni ucho je nedotceno. Predchozi odstavec by snad mohl evokovat, ze to nejak souvisi se zdejsim pocasim - chyba lavky! Nejpravdepodobneji za to muze klimatizace v pocitacove ucebne. Cert aby ji vzal, uvidime, jak se to bude vyvijet.
Rano jsme meli Marketing principles - vetsina lidi docela brblala, ze je to prilis teoreticke a malo interaktivni, ale mne se to docela libilo, jakkoli udrzet pozornost bylo nekdy obtizn (kupodivu se to nevylucuje). Mj. jsem poprve videl vyvoj myslenkovych smeru marketingu od padesatych let. To to pak teprve zacne spinat. Na teoreticke urovni je marketing docela zajimavy. Ale stale je pro me trosku zahadou, proc se nekteri lide zenou delat brand managera treba k Unileveru - to jsou vsechny ty praci prasky, hygienicke vlozky apod.
Jeste k marketingu: behem prestavky jsme sebehli dolu do jidelny na trochu kavy a sladkeho peciva a pan Moller (prednasejici) si k nam prisednul a chvili jsme jen tak diskutovali.
Tahle ukazka demokraticnosti (dosti nereprezentativni) me vede k poznamce (pohrichu reprezentativnejsi): jednou jsem po VSE provadel skupinku holandskych studentu. Zasli jsme i do menzy a pamatuju si, jak se divili, ze studentska a profesorska menza jsou oddelene. Tady jsou taky oddelene...
Myslim, ze z mych dosavadnich prispevku a i fotografii je zrejme, ze mam rad architekturu. Co vice, mam docela slabost pro starou industrialni architekturu (srovnej se soucasnymi montovanymi halami....). Proto jsem docela zaplakal, kdyz jsem objevil pozvanku na tuhle vystavu, kterou porada Vyzkumne centrum prumysloveho dedictvi. Ale zase stihnu jine vystavy tady, tak co.

Osameni filosofovo (a Ewa vpravo a Nemec - pamatovat si jmeno - vlevo)

Vecer jsem se trosku zabaval s motivacnimi dopisy, nastesti jsem byl vytazen na mensi party na nasem patre, kde se v jednom z bytu sesla docela slusna osadka skladajici z mnoha narodnosti. Dve kulturni poznamky: ochutnal jsem kousek susene morske travy (rasy), kterou tam nejaky sikmoocka skladoval. Shrnuto: koncentrovana rybina (cili bacha na vec). A pak jsme jeste s Nadine jedne hongkonzance vysvetlovali, ze napad jet do Budapesti mozna neni spatny, ale ze je to skutecne dal nez treba do Talinu. Proste vnimani vzdalenosti v neznamem prostoru....

> SUMMA SUMMARUM < Skutecne to nejzajimavejsi z dneska: zajimavost a problemy s pozornosti nejsou pojmy inherentne kontradiktorni. Kdo by to byl rekl?

Jak to u me vypada

Dovolim si kratce ukazat, jak to u me v pokoji vypada.

Takhle to vypadalo, kdyz jsem kdovikdy v noci usinal u motivacnich dopisu. Ale naproti se jeste docela svitilo, nekteri holt slavili na kolejich (fotka je z patku).

A takhle to vypada tak nejak celkove: draty k pocitaci, mirne neustlana postel, susici se rucnik na okne, botky, tvurci chaos na stole. Zkratka kolej.

> SUMMA SUMMARUM < Mam to tady pekne, ale jeste to bude chtit nejake doladovani. Eva si ted koupila koberecky.

Jen par slov

Asi jen tolik: vsem, kteri se v posledni dobe odhodlali k necemu skutecne velkemu, tak at jim to vyjde.
Vsak Ty vis, ze je to prave pro Tebe :-).

Den fetise vcelku neskodneho

[den 19, streda 14.zari]

Tak jsem ode dneska hrdym majitelem finskeho bankovniho uctu. Cela vec ma ovsem mnoho hacku: smlouva byla ve finstine, takze musim dat na duveru, zrizeni stalo 6 EUR (jsem zvedav, jestli i tady budou neco chtit za zruseni), nedosti na tom, vlastne nevim, k cemu mi bude, protoze najem muzu zaplatit i z ceskeho uctu. Zkratka jsem zase neco asi nedomyslel a jen podlehl davove psychoze. Na druhou stranu by se mohla hodit karta k uctu, protoze s ni mozna i pujde platit ucty krze bankomat. Ale co, chybama se clovek uci a jak se pravi ve Skrivancich na niti, ode dneska budu filosofovat mnohem presneji (ci jak to bylo).
Uzil jsem si opet hodinu financnich trhu, ten chlapik je proste dobry. Venuju tomu samostatny prispevek, i kdyz uznavam, ze pro mnohe to bude na urovni Cimrmannovych foru a la H2SO5.
Podruhe jsem navstivil zdejsi postu, tentokrate jsem do jejich ustredi vlezl z druhe strany a nelitoval jsem (aneb na nevyslapanych cestickach nejvice boruvci byva): krom toho, ze jsem si koupil peknou sadu muminich znamek (nekteri z vas je mozna i dostanou na pohledu nebo dopisni obalce), videl jsem i moc peknou vystavu modelu ledoborcu. A taky sadu dopisnich obalek se znamkami s tematikou ledoborcu. Zde musim udelet trochu odbocku.
Ledoborce me nejak zvlastne pritahuji: velke osamocene stroje razici si cestu ledovymi poli. Kdysi jsem v ramci jednoho dokumentu videl, jak se nekde u Antarktidy potkaly v noci dva ledoborce. Nejprve se v dali objevilo svetylko, az se postupne objeivla obrovska osvicena lod, ktera se pomalu minula s druhou a zase zmizela ve tme. No proste muj fetis.

Majestatni krasa razu industrialniho

Vecer jsem v saune narazil na Rusa Alexe, ktery na HSE dela doktorat na mezinarodnim obchode. Sympaticky chlapik, hned ze me tahal rozumy, do ktereho klubu v Praze zajit, resp. kde je mozne potkat ceska devcata. Ja se v takovych vecich samozrejme vubec nevyznam, ale nasmeroval jsem ho na Radost, Mekku a Karlovy lazne. Jeste jsem ho mohl poslat ke Svejkovi :-).
Vecer jsem se venoval tento tyden jiz tradicni zabave, to jest motivacnim dopisum. Mel bych se nekdy sejit s nejakym personalistou a zeptat se ho, jakym zpusobem takove vyplody cte. Teda jestli je vubec cte.

K ledoborcum.
Tady si muzete precist docela obsahly clanek o historii a soucasnosti ledoboreni ve Finsku. Pokud mate rychle pripojeni a RealPlayer tak se urcite mrknete na video, tech 5 minut skutecne stoji za to.
Tohle je jeden z ledoborcu americke pobrezni straze. A tady je pak cela jejich "sbirka".

Ale i zabavou ziv je clovek, takze pokud byste se snad chteli vypravit na ledoborec turisticky, muzete to zkusit treba prave ve Finsku s ledoborcem Sampo.
A snad jeste par poznamek o ledoboreni ve Finsku (podle Finnish Maritime Administration):

• 23 z priblizne 60 finskych obchodnich pristavu je v provozu po cely rok
• v zimnich mesicich je techto 23 pristavu navstiveno 9 000 lodi, ktere vezou vice jak 27 mil. tun nakladu
  temto lodim pomaha na jejich cestach 9 ledoborcu provozovanych Finskym namornim uradem (preklad Finnish Maritime Administration)
• devet ledoborcu ma celkovy 120 MW vykonu (ajta, je "thrust" skutecne vykon?)
• v prubehu bezne zimy jsou ledoborce ve sluzbe v souctu cca 1 000 dnu, behem nichz ujedou asi 140 000 mili
• behem takove zimy take tahnou lode na vzdalenost asi 20 000 mil po dobu 2 300 hodin
• bezna sezona trva zhruba od poloviny listopadu do konce kvetna (fiha, takze bych je mohl videt i v akci, zati jsem nejake videl jen zakkotvene)

> SUMMA SUMMARUM < Myslim, ze zrovna ledoborce jsou asi jednou z prvnich veci, ktere davaji memu zdejsimu pobytu opravdu vymenny raz, totiz raz poznavani neceho, co doma jaksi nemame. Kratce receno: stoji to setsakra za to!

Ledovce versus petting

[den 18, utery 13.zari]

Prvni den kurzu Principy marketingu. Bude to zajimave. Uci to jeden starsi chlapik spolu se svym mladsim kolegou, ktery, dle Finu, je nejlepsi na katedre. Podle toho, jak stale upozornoval na to, co vse bude ve zkousce a ze to skutecne nebude lehke, bych to i bral. Jsem zvedav.
Dnesni den toho celkove moc zaznamenanihodneho neprinesl, snad i proto jsem vystoupil pri navratu ze skoly o zastavku drive a vyfotil si ten obrovsky kamen, ktery muzete videt na obrazku. Proste si tak stoji mezi domy. Bylo by zajimave o tom vedet vice, se svymi chabymi znalostmi bych tipoval na nejaky pozustatek ledovce; kousek vedle se neco stavi, bagry srovnavaji teren a odklizeji zeminu a taky tam zustavaji velke relativne oble kameny, zrejme taky takovy pozustatek. Ale treba mi to nejaky geolog (nebo domorodec ci tisteny pruvodce) vyvrati.
Tusim, ze jsem uz psal o vnimani teplot zde. Hovoril jsem o tom s Michaelem a i on mi potvrdil, ze tady vnima teploty jako vyssi nez jsou ve skutecnosti. Abych to priblizil: v radiu rikali, ze dnes bylo v Helsinkach 13 stupnu. Osobne bych to tipoval tak na 18.
marketingovy kurz - mlady ambiciozni a starsi pripominajici malyho
Prikladam i fotku Pierra a Nadine. Nejak se u nas v pokoji, pamatovat si tak, jak k tomu doslo, doslo k diskusi, co ze to je petting. Nadine si porad stezuje, jak neumi anglicky. Ale ve skutecnosti umi velmi dobre. No, s Pierrem uz to takova slava neni. A taky se tou diskusi proste bavil, kdyz tvrdil, ze ho sex nezajima a tak dale. Takze doslo na slovniky...
Jak vidite, kvalita dnesniho psani je asi primo umerna poctu nametu. Zacinam uvazovat, jestli neustoupim od pevne denni periodicity mych prispevku. Uvidime.

> SUMMA SUMMARUM < Tusim, ze Jan Burian v jednom ze svych poradu hostil Vaclava Cilka (jmenuje se Vaclav?). A podotykal, jak zavidi prirodovedcum (Cilek je geolog), ze jdou prirodou a vidi a rozumeji. Takze byt geolog, tak bych asi tusil, jak je to s tim kamenem. Takhle se jen rozciluju, kdyz narazim na neefektivnost typu opakovaneho zasilani potvrzeni o mych znamkach nekomu v ramci CEMSu.

Uz mi to tu voni

[den 17, pondeli 12.zari]

Rano bylo docela energicke. Mezi zazvonenim budiku a vyskocenim z postele neubehlo ani patnact minut. To je cas u me nevidany. Mozna se ve mne probudily nejake netusene zdroje energie pote, co jsem si vcerejsi vecer kratil vyhledavanim firem pro staz a zjistil jsem, ze do investicniho bankovnictvi me asi nevezmou, ze bych musel mit v zivotopise trochu vice. Ted jen zbyva vyresit, jestli tohle probuzeni sil je nejaky animalni relfex (jde o potravu) nebo o neco vice lidskeho (prestiz, pozlatko)...
Ve skole jsem konecne uzavrel smlouvu na najem (143 EUR mesicne, oproti avizovanym 170 prijemna zmena). Budu muset taky zaplatit 150 EUR zalohu. Jen by me zajimalo kolik ze zalohy dostaly predchozi osadky nasich pokoju, protoze ty prilisnou uklizenosti rozhodne netrpely (myslim tim pokoje, o osadkach nemohu usuzovat). A propos uklid po predchozich najemnicich: na konci minuleho tydne jsme dostali mail od Niini (zodpovedna za peci o vymenne studenty), ze pry se dozvedela, ze pry mame trosku neporadek a ze kdyz ji to ohlasime, tak ze nam tam posle nekoho na uklid, a ze se omlouva. Bozi mlyny tentokrate mlely trosku pomalu.
Regionalni analyza byla lepsi nez minule, dostali jsme se uz trosku k principum GIS, ale stejne to hodim pres palubu, protoze uz tak mam predmetu dost a navic to jsou predmetu potrebnejsi. Skoda.
Opet jsem neco delal pro svoji Knowledge Management Working Group, zda se, ze je tam i par aktivnich lidi, takze snad bude prace v nastavajicim obdobi odsejpat.
V mem pokoji panuje "podivny zapach a zahadna vune" - snad to nejsou dalsi syrecky, ale jen nove skrine nebo co, proste takova divna umelina. Takze kdyz jsem si odpoledne kupoval sesit, pravitko a lepici pasku, pridal jsem k tomu i vonnou svicku a vonne tycinky. Maji tady i svicky, o kterych tvrdi, ze voni po kave. Dal jsem prednost takove morske vuni, ci co to je.
Vecer jsem s Edgarem a Evou resili, o cem budeme psat praci na Financial Institutions & Capital Market. Asi budeme srovnavat ceske a polske bankovnictvi, uvazovovali jsme i o nejakych zajimavych krasich (od slova krach; typu Union Banka) apod. Ale na rozhodnuti jeste mame cas. Pri te diskusi jsem si jen potvrdil, ze klobasy plnene kroupami (kdyz jsem je kupoval, tak jsem o kroupach nemel paru, samozrejme) nebyly dobra volba. Ani neslo o ty kroupy, ale o jejich vuni a korenenost. Zlate liberecaky! Zase v Cechach nemame lososy, no.
Mimochodem, udelal jsem par fotek vyzdoby dveri na koleji, takze prosim. Opet pri najeti na obrazek se zobrazi titulek.


> SUMMA SUMMARUM < Nabidky prace mohou mit ruznou podobu (investicni bankovnictvi versus dvere na koleji). Vskutku uzasny zaver.

Helsinska zoo

[den 16, nedele 11.zari]

Nějak takhle se občas cítím. Dnes se ale vstávalo dobře.

Den nebyvale cinorody: pet studentu bylo s to se sejit pred koleji jiz v jedenact hodin a vyrazit smer helsinska zoo.
K tomu asi tolik: zoo je na pomerne malem ostrove, takze je docela kompaktni a nestoji to tolik trmaceni jako zoo prazska. Nejenom, ze stoji na ostrove, ale stoji na ostrove polozenem pomerne severneji, nez je Troja. Cili zviratum je asi zima, a tim padem jsou zalezla (a treba takoveho tygra usurijskeho bych videl opravdu rad). A nebo proste zvirata mela poledni pauzu, takze hlavne ze zacatku jsme jich moc nevideli.
Vubec dnesni den pritahoval pozornost ke klimatickym podminkam ("lepsi pocasi jsme si nemohli prat"): krom toho, ze hlavne kockovite selmy to vzdaly, cely den jsme se s mirnou skodolibosti bavili poslouchanim sipanim Doroty. Eva mela zatim jen ovazany satek kolem krku. Ja zatim jeste ziju bez nasledku, ale ono to stale ofukovani krku casem jiste zapusobi. Vecer jsem si pak na radiozurnalu poslechl, ze v Helsinkach namerili 15 stupnu. Doma bych uz asi byl zmrzlej, ale tady to tolik nevnimam: slunce zatim sviti a vsichni kolem chodi docela nalehko. Nakonec je tedy prizpusobeni se chladu otazkou do znacne miry psychicka.
Cely vylet trval od jedenacti do sesti, krom zajimavych fotek jsem se i prijemne unavil, takze co vice chtit?

Poznamka: kdyz najedete kurzorem na obrazky v textu, zobrazi se vam titulek.

Po uzaverce: Paulis mi rekla, ze v patek byla v zoo noc divokych kocek. To vysvetluje jejich nedelni ospalost.

> SUMMA SUMMARUM < Shodou okolnosti jsem byl v lete po dobre patnacti letech v prazske zoo. Srovnani s tou helsinskou dopada docela dobre. Je barevnejsi (holt Cihlar), vydry dovadeji a neskryvaji se jako v Helsinkach. Jen ty sovy se tady, na severu, skutecne mene zdaji byt tim, cim se zdaji byt (znalci Twin Peaksu vedi).

Pyjamovy den

[den 15, sobota 10.zari]

Nejak mi ten minuly tyden prisel vycerpavajici, takze jsem podnikl docela pyjamovy den - je prijemne lezet v posteli z notebookem (zni to docela uchylne, uznavam).
Abych uplne nezakrnel, podnikl jsem asi hodinovou "zdravotni" prochazku po okoli koleje. Slunko hralo, baracky a lesy kolem byly pekne, tabak ve fajfce nechcipal a podarilo se mi poridit i par peknych fotografii.
Idylka dne, ktera pokracovala opet vytecnymi Pierrovymi testovinami, byla ukoncena vecerni "zabavou" s vyplnovani prihlasky na prosincove Career Forum ve Varsave. Vyplnovat vsechny zivotopisne udaje je neobycejne zabavne. A zdaleka neni konec, je treba si vybrat firmy, u kterych bych moh pristi rok delat internhsip (minimalne 10 tydnu v zahranici), a pak jim napsat motivacni dopisy. Co by clovek neudelal pro karieru, ze, ale existuje nepochybne hodne jinych a podstatne lepsich zpusobu jak travit vecery.
Konec narikani, radeji pridam nejake ty fotografie.

Takove normalni domy

Louka (ci lesik?) mezi domky (ten flicek vlevo je veverka)

Kdyz uz tady tuhle vypukla diskuse ohledne Pardubic, nemuzu nevzpomenou sidliste Dukla, kde bydli deda s babickou a kde jsem, vzato kolem a kolem, taky stravil kus sveho zivota (cca prvnich par mesicu). Vlastne jsou to podobne vysoke domy, podobny teren...jen tech stromu je mene. A jeste jedna drobnost: zatimco tady je v celych Helsinkach citit ve vzduchu vlhkost, okolo koleji mezi stromy je to pak vune vlhkeho lesa (jako u nas na chalupe), na Dukle nezridka clovek absolvuje hodinu chemie v podani Parama.

> SUMMA SUMMARUM < Nekdy je rozdil velmi subtilni. Treba prave ve vzduchu, ci atmosfere, chcete-li.

Trip to Turku

Some of you might be interested into taking part in a trip to Turku on Saturday (17 Sep).

Here are some useful links I've gathered so far.

• City of Turku - some basic facts not very usefull for tourists
• Turku Touring - basically everything a tourist need
• Turku by Wikipedia - comprehensive description of Turku (history, geography, climate, people, economy etc.)
• Turku Science Park - one interesting link I found :-)
• Finnish railways - or how to get there (click on Journey search)

How to get there? It takes some 2 hours to get there from Helsinki. Normal price is 22,8 EUR, with the student discounts it is only 11,4 EUR or we can also use the group ticket but it would cost then some 20 EUR/person.

Schedule

• going there
• 07:38 (09:25 in Turku, it is Pendolino train and the student ticket is 14,7 EUR)
• 09:03 (11:00 in Turku, InterCity: 12,5 EUR)
• coming back
• 16:02 (17:57 in Helsinki, Pendolino train, 14,7 EUR)
• 17:00 (18:57 in Helsinki, InterCity: 12,5 EUR)
• 18:00 (19:57 in Helsinki, 11,4 EUR)
  

The Catedral of Turku

If you are interested please write to xoplv01 (et) vse (dot) cz. And indicate which of those two morning trains do you prefer (BTW: I prefer the earlier one). Vojtech

CEMS MIM treti mezi evropskymi manazerskymi programy

Financial Times provedly pruzkum evropskych magisterskych programu managementu. A CEMS MIM se umistil treti! Vice k tomu tiskova zprava CEMSu:

CEMS MIM takes 3rd place in overall ranking, with excellent rating in international exposure and graduates salaries The CEMS MIM joint degree, which can only be studied at each of the CEMS schools, is ranked 3rd among Europe’s premier business schools’ programmes. The ranking highlights that the CEMS MIM provides its students with the know-how and opportunities to move into international management positions. It is ranked 2nd in “international course experience” category and third in terms of “international mobility of alumni”. Furthermore, the FT ranking also shows that CEMS alumni quickly climb up the career ladder. The programme ranked third in the “salary today” criteria, which is based on the average salary of alumni three years after graduation. CEMS graduates hold top salaries in the industry sector holding first place. On average, CEMS alumni who replied to the survey have an annual salary of 48,788 Euros. Quoting Della Bradshaw “At the LSE, the average masters graduate, 3 years after graduation, earns 43,000 euros. By comparison, CEMS graduates earn more than 66,000 euros. At HEC Paris, CEMS alumni can earn more than 68,000 euros, making the CEMS graduates from HEC the highest paid group of masters gradates from any of the surveyed masters programmes in Europe. The CEMS MIM programme ranked number 1 in the “value for money” category, which compares the costs of the programme against the salary of the alumni. The first truly Europe-wide ranking The new Financial Times ranking is truly Europe-wide including business schools and universities from thirteen different countries. It includes seven French and five British schools, two degrees from the Netherlands, four from Scandinavia and one from Austria, Belgium, Germany, Hungary, Ireland and Spain. Data was compiled from two main sources — from the business schools and also from their alumni who graduated three years ago. A school’s rank is determined by a combination of factors including salary, international exposure, internationality mobility, the diversity of the school and its programme and each school’s research qualities. The management degrees assessed in the survey are pre-experience Master’s programmes intended for those who have recently been awarded undergraduate degrees, unlike the MBA degree that usually requires several years of work experience before matriculation. For details on this ranking, please visit http://www.ft.com or pick up your own copy of the FT Business Education Supplement.

Zvlastni clanek FT byl venovan jen CEMSu. Tady je tabulka s podrobnym srovnanim (pdf, 26 kB) a klic k ni (pdf, 17 kB)

> SUMMA SUMMARUM < Zahreje to u srdce. Ale jak rika stara pravda: nejsou dobra nebo spatna odvetvi. Jsou jen dobre a spatne podniky. A tak by se dalo i tvrdit, ze nejsou dobre a spatne studijni programy, ale jen dobri a spatni studenti. Na druhou stranu asi je lepsi podnikat v tezbe a zpracovani ropy nez v zemedelske prvovyrobe. Preberte si to :-).

Obhajoba duchovni dimenze

[den 14, patek 9.zari]

Dalsi den zahajeny velmi, velmi volnym vstavanim. Ale oc horsi rano, o to cinorodejsi zbytek dne.
Edgar (litevsky Polak, ci polsky Litevec) vytahnul brozurku See Helsinki on Tour, v niz jsou popsany pesi trasy v a kolem helsinskeho centra, ktere si muzete prochazet a cist o vsemoznych pametihodnostech. Uzitecna vecicka (zvlast pro ty, co si s sebou nevzali standardniho pruvodce, ze). Takze jsme vyrazili hned na tu nejdelsi (6 km), obrazek prikladam.



Co vse jsme videli: krasny park hned vedle namesti s nadrazim (cili samotne centrum, u nas by to byl asi Sherwood), tam nekde take sochu Frederika Paciuse, ktery, ac Nemec, slozil finskou hymnu, olympijsky stadion, pred kterym stala socha Paava Nurmiho a nestala socha Emila Zatopka, ktery by si to z ceskeho pohledu take jiste zaslouzil... Videli jsme halu Finlandia, kterou navrhnul Alvar Alto, zrejme nejslavnejsi finsky architekt. A taky finsky parlament. Na to, jak je tady vse docela primerene, tak parlament je pomerne mastodontni. Ale zase tam jsou bezne prohlidky, narozdil od Finlandie, kde je treba si je zamlouvat.
Po vzdelavani hodno je trochu zabavy, tak jsme vyrazili na saunaparty CEMS Cubu. No, sauna sama byla velka a pekna, navsteva uz trosku mensi, nakonec bylo v saune pet chlapu, zbytek zustal venku a debuziroval.
Co pak: nikam dal jsem uz nevyrazel, i kdyz Mikkovo presvedceni, ze tu soutez skutecne vyhrajeme a ze bychom se meli vice seznamit bylo dosti nakazlive. Nakonec jsem skoncil o par pater vys u ruznych pivnich her (zastoupeni Francie, Nemecko, Polsko, Ceska republika a jeste neco sikmookeho).
Pro priklad aspon jedna hra: kazdy hrac ma pred sebou kus papiru. Uprostred stolu je sklenice tak do pulky naplnena pivem, vedle ni tuzka. Hazi se kostkou. V momente, kdy mi padne sestka, vrham do sebe pivo (nekdo jiny pak sklenici doleva pro dalsi pouziti) a zacinam zbesile psat cisla od jednicky do stovky. Cilem je dosahnout stovku. A kdyz ja zacnu psat, tak ti dalsi samozrejme pridaji, abych toho napsal co nejmene. Jakmile nekdo po me ma sestku, kopne do sebe pivo, vyrve mi tuzku a maka dal. A tak to jde az do konce. Jednoduche hry jsou ty nejlepsi. Jen premyslim, kdo s tim vlastne prisel. Bud Polky nebo Nemci. Jak vidite, intelektualne zde nestradam :-).

> SUMMA SUMMARUM < Co rici k dnesku? Aspon ze nase trasa byla neobycejne fotogenicka. V cistem meste, s mořem, ve slunecny den a s perfektne, nikoli vsak anglicky posekanymi travniky se proste foti samo. Finsky design k tomu.... Temihle "hlubokomyslnostmi" se snazim predejit tomu, abyste muj zdejsi pobyt povazovali ze nekoncici trestani pivnich lahvi.

Narody a narodnosti

Aktualizuju si svuj zivotopis v databazi CEMSu a narazil jsem na to, ze vedle mista narozeni atd. je treba vyplnit i narodnost. A je tam kolonka "Nationality 1" a "Nationality 2". Za chvili tam bude napsano "Gender 1", "Gender 2" a tak vubec.

No, snad radeji k dalsimu.
Pokud se nemylim, je tady mezi zahranicnimi studenty nejvice zastoupeno Nemecko. Je zajimave, ze kdyz mi rikaji, ze jsou treba z Kolina nebo z Brem, tak mi vyskakuji v mysli slova jako svetelna prehrada, flak, 311 a tak vubec. To neni nic proti nim, uz proto, ze dobre mluvi anglicky (na rozdil od Frantiku) :-). Jen jsou zajimave ty asociace.

> SUMMA SUMMARUM < Obavam se, ze ve svetle desiveho pojmu "politicka korektnost" jsou predchozi poznamky ponekud nekompatibilni. I kdyz...

Neumite francouzsky?

Muj spolubydlici Pierre ma taky svuj blog s nazvem L'Usine de Bétel. A napsal ted clanek o mem blogu. Nevite nekdo, co tam pise?
Mimochodem, ta fotka, co tam ma, bohuzel neni moje. Moc se mi libi.

> SUMMA SUMMARUM < I tomuhle by se dalo rikat networking :-).

Helsinki School of Economics v obrazech

Den prvaku na HSE

[den 13, ctvrtek 8.zari]

Dnesek se mel tocit kolem akce pro prvaky - cehoz jsme se meli ucastnit i my, vymenni studenti. Moje ucast byla poznamenana tim, ze jsem zaspal a probuzeni v deset s uvodni snidani v devet opravdu dohromady nejde. Tak jsem aspon nekdy kolem dvanacte dobehl ke katedrale a predal kopii sveho pasu (ani jsem se nezeptal, k cemu ho potrebuji, asi zacinam ziskavat finskou duveru).
A pak jsem je opustil a vydal se na setkani s Marii, moji byvalou pritelkyni. Stale je o cem hovorit, to je vzdy prijemne zjisteni. Timto setkanim jsem prisel/"prisel" o celodenni courani Helsinkami, ruzne hry, celodenni chozeni v odpadkovem pytli a vecernickovske cepici a konecne i vytecnou hru, totiz o rybi ragby (pravidla asi zhruba stejna, akorat misto sisky mate mrtvou velkou rybu).
Pred odchodem ze skoly jsem udelal jeste par fotek nasi slavne budovy. Viz dalsi prispevek.
Vecer jsem dorazil az na party v dosti velkem klubu kousek od skoly, ktery ma nastesti tri casti, takze od desiveho disca se da utect ke kvalitnimu rocku (a je mozne si dat zahrat treba Money Talks od AC DC). A u nej pak s Mikkou diskutovat o tom, ze sestavuje tym na soutez v reseni pripadovych studii a ze to teda opravdu, ale opravdu hodla vyhrat. A ze me bere do tymu. Domu jsem dorazil asi ve dve.
Preci jen k dnesnimu dni pridavam jeste jednu drobnost: prave probiha sbirka na finske veterany, takze mesto je plne vojaku (na vojne) z kasickami. A lidi jim davaji. I nekteri z cizozemcu.
A zaverecny postreh. Uz jsem prisel na to, co je v Helsinkach tak moc odlisne od Prahy a co mi furt vrtalo hlavou. Nemaji tu billboardy. Sice maji vice neonu, ale to je proti vsuderozlezlym plakatum naprosta zanedbatelnost. Helsinkam to slusi.

Ale i tady si dokazou mesto pekne vyzdobit. Fotka zvlaste pro Martina.

> SUMMA SUMMARUM < Rikam si, jestli ta sbirka na veterany a absence billboardu nema neco spolecneho v pozadi. Treba rozum.

Ktera satna je ta spravna?

[den 12, streda 7.zari]

Do skoly jsem dorazil jen tak tak pred pul dvanactou, abych jeste stihnul Tiinu, nasi CEMS koordinatorku, a prevzal od ni velmi dobrou knihu o Finsku (obcas vas z ni budu oblazovat moudry) a taky rocenku CEMSu, kde jsou krom jineho kontakty na vsechny studenty CEMSu v tomto roce. Mladi kvet.
Posleze jsem travil asi dve hodiny dopracovavanim, rekneme, metodiky rizeni znalosti pro sekce ESN - pominu-li, ze jsem to mel udelat asi pred dvema mesici, tak to byla neobycejne prijemna prace. Takovy pocit se totiz obvykle dostavuje, kdyz clovek dela neco:

• cemu rozumi (nebo si to aspon mysli a nikdo mu diskretnim pokaslavanim nenaznacuje opak)
• co ho bavi (jaksi samo od sebe)
• a mysli si o tom, ze je to prospesne (ano, mnoha lidem by to mohlo ulehcit praci a mohlo by to taky zajistit, ze prace desitek lidi nebude ztracena a nevyvane s prvni vymenou lidi).

Dnes jsem mel druhou hodinu financnich trhu, opet vytecne, brzo dodam i par citatu, jen co od Gabora vystouram zapujceny sesit.
Vecer jsem stravil docela prijemne, k cemuz mi pomohla jednak plechovka Kozla (ktera je dokonce levnejsi nez nektera finska, to, piva), chat s mou drahou polovickou po messengeru a taky sauna. O te trosku obsirneji.
Saunu ted mame pres "ulici" (vlastne se jen prebehne cesta mezi dvema panelaky), je u ni i bazen. Sve entree jsem si spestril tim, ze jsem vlezl do damske satny, kde bohuzel/nastesti byla jen jedna oblecena Finka, ktera mi klidne vysvetlila, ze to mam vzit z druhe strany. Samotne saunovani pak bylo zpestreno pristupem finskeho saunujiciho, ktery tak dlouho poleval kameny vodou, az sam utekl. Ja tam vydrzel zhruba o tricet sekund dele. A tim ten muj den vlastne skoncil. Nebyl spatny.

> SUMMA SUMMARUM < Reklo by se vsedni jednoduchy den, na jehoz konci se dostavi pocit z novych poznatku a z dobre udelane prace.

To nejlepsi z patecni prochazky

Finlandia Hall

Park u Töölönlahti

Vez olympijskeho stadionu

> SUMMA SUMMARUM < Neni to krasa?